Nezávazná poptávka

Akcelerační zóny OZE: Kompletní průvodce pro obce a kraje

Jan Závěšický, vedoucí týmu mitigace klimatické změny
Jan Závěšický
04/12/2025
  • Energetika
Od srpna 2025 mohou obce zkrátit povolování větrných a solárních elektráren z 10 let na jediný rok. Ministerstvo životního prostředí nabízí dotaci až 1,5 milionu korun na vymezení akceleračních oblastí. Žádosti lze podávat do 30. ledna 2026.
Letecký pohled na zemědělskou krajinu s větrnými turbínami, symbolizující využití větrné energie jako obnovitelného zdroje energie a potenciál pro rozvoj komunitní energetiky a energetických společenství.“
Obsah článku

Česká republika vstoupila do nové éry povolování obnovitelných zdrojů energie. Od srpna 2025 platí zákon č.249/2025 Sb., který umožňuje zkrátit schvalování větrných a solárních elektráren z deseti let na jediný rok. Klíčem jsou takzvané akcelerační oblasti. Tedy předem posouzená území, kde projekty OZE procházejí zjednodušeným procesem.

Ministerstvo životního prostředí právě spustilo dotační výzvu s alokací 104 milionů korun z Národního plánu obnovy. Žádosti lze podávat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026. Kdo stihne vymezit akcelerační oblast ve změně územního plánu do konce srpna 2026, získá plnou dotaci.

Komplexní konzultační podpora

Nabízíme komplexní konzultační podporu: od přípravy a podání žádosti až po zpracování změny územního plánu.
Provedeme Vás všemi kroky procesu, abyste efektivně využili dostupné dotační nástroje a legislativní novinky, které usnadní plánování a realizaci obnovitelných zdrojů energie ve Vašem území.
Chci se poradit

Co jsou akcelerační oblasti a jak fungují

Větrné elektrárny v harmonii s rozlehlými zemědělskými plochami ilustrují klíčové prvky místní energetické koncepce a akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Tento přístup podporuje kombinaci obnovitelných zdrojů energie a efektivního využití krajiny, čímž přispívá k energetické nezávislosti a ochraně klimatu.
Akcelerační oblast je území vymezené za účelem urychleného povolování obnovitelných zdrojů energie. Zákon se vztahuje na dva typy projektů: pozemní větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny na volné ploše (tzv. solární parky). Střešní fotovoltaiku, která má vlastní zjednodušený režim, akcelerační oblasti nepokrývají. Nejde o automatické povolení stavby, ale o předem prověřené lokality, kde jsou střety s ochranou přírody, památek či obrany státu minimální nebo řešitelné.

Zákon rozlišuje dva pojmy. Nezbytná oblast je širší území s dobrým potenciálem pro vítr nebo slunce, které vymezila vláda v Politice územního rozvoje. Akcelerační oblast je konkrétnější zóna uvnitř nezbytné oblasti, ve kterých kraje a obce detailně posoudí všechny veřejné zájmy a stanovily podmínky pro výstavbu.

Praktický přínos pro investory je zřejmý: lhůta pro rozhodnutí stavebního úřadu se zkracuje na dva měsíce. Namísto standardního posuzování EIA postačuje získat jednotné environmentální stanovisko od krajského úřadu. Podle zákona by měl být projekt od podání žádosti po vydání povolení hotový do jednoho roku.

Poradíme vám, jak dotaci co nejefektivněji uchopit, k čemu ji využít a jak o ni zažádat.

Vyplňte nezávazný poptávkový formulář a odborníci z našeho týmu vás budou kontaktovat.
Spojit se s našimi odborníky

Dotace 104 milionů korun: kdo může žádat a kolik získá

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí výzvu č. 27/2025 zaměřenou na podporu vymezování akceleračních oblastí. Celková alokace činí 104 milionů korun z Národního plánu obnovy. Míra podpory dosahuje 100 procent způsobilých výdajů. Podmínkou získání podpory je vyhodnocení minimálně 30 procent území z hlediska rovnováhy mezi rozvojem OZE a ochranou jiných veřejných zájmů. Výsledky musí obec transparentně zveřejnit na svých webových stránkách.

1.12.
2025

Žádosti lze podávat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026 nebo do vyčerpání prostředků.

Výše podpory podle žadatele:

  • Kraje a Praha: až 8 milionů Kč
  • Obce nad 10 tisíc obyvatel: až 1,5 milionu Kč
  • Obce do 10 tisíc obyvatel: až 500 tisíc Kč
  • Alternativně: 80 tisíc Kč za každý km² vymezené akcelerační oblasti

Bonusy za rychlost dokončení:

Dokončení do 31. srpna 2026 = 100 % dotace
Dokončení do 30. listopadu 2026 = 80 % dotace
Pouze návrh a projednání (bez schválení) = 50 % dotace

Praktický postup: od mapového portálu ke změně územního plánu

Prvním krokem je práce s mapovým portálem MŽP, který provozuje Výzkumný ústav pro krajinu, v.v.i. Portál zobrazuje celé území republiky a slouží pro rozhodování o vhodnosti území a vymezení akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje. Vhodnost území je znázorněna v barevném značení připomínajícím semafor.

Červená území představují absolutní limity, zde akcelerační oblast vymezit nelze. Patří sem lokality soustavy Natura 2000, národní parky, chráněné krajinné oblasti a další území stanovená nařízením vlády. Žlutá území vyžadují individuální posouzení, protože obsahují dílčí střety, které lze často vyřešit zmírňujícími opatřeními. Zelená území indikují nejmenší míru konfliktu s veřejnými zájmy.
Mapový portál MŽP, který provozuje Výzkumný ústav pro krajinu, v.v.i. Portál zobrazuje celé území republiky a slouží pro rozhodování o vhodnosti území a vymezení akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje. Vhodnost území je znázorněna v barevném značení připomínajícím semafor.
„Zelená území pouze prvotně indikují nejmenší míru konfliktu. Stejně tak mohou být obnovitelné zdroje postaveny i mimo akcelerační oblasti.”
Petr Hladík
Ministr životního prostředí ČR

Doporučený postup pro obce

1
Prostudovat mapový portál a identifikovat potenciálně vhodné plochy na území obce.

Rozhodnout na zastupitelstvu obce o záměru vymezit akcelerační oblast v rámci změny územního plánu.

2
Podat žádost o dotaci z výzvy NPO č. 27/2025.

3
Zpracovat Zadání změny územního plánu.

4
Zpracovat a schválit Změnu územního plánu.

Potřebuji poradit

Věděli jste že…

Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.

Co obec získá a co riskuje

Větrná elektrárna jako symbol služeb komunitní energetiky a místní energetické koncepce a akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Obrázek ukazuje příklad využití obnovitelných zdrojů energie v rámci sdílených komunitních projektů, které podporují energetickou soběstačnost, snižují uhlíkovou stopu a přinášejí ekonomické i environmentální výhody místním obyvatelům.
Zákon č.249/2025 Sb přináší obcím příjem z projektů obnovitelných zdrojů, ale liší se podle typu technologie.

U větrných elektráren náleží obci zákonný poplatek 50 korun za každou megawatthodinu vyrobené elektřiny. Moderní větrná elektrárna s výkonem 4 MW vyrobí ročně zhruba 10 tisíc MWh, což představuje příjem půl milionu korun ročně pro obecní rozpočet. Obec může výši poplatku upravit obecně závaznou vyhláškou.

U solárních parků zákon žádný automatický poplatek nestanovuje, veškeré finanční plnění je předmětem dohody mezi obcí a investorem v plánovací smlouvě. V praxi jde typicky o 5–20 tisíc korun za hektar ročně podle atraktivity lokality. Solární projekty mohou využít až 30 % zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany v rámci kraje, pokud jsou umístěny na půdě ve IV. nebo V. třídě ochrany ZPF.

Vymezení akcelerační oblasti neznamená povinnost stavbu povolit, pouze vytváří předpoklady pro rychlejší proces. Obec si v územním opatření stanoví konkrétní podmínky: maximální instalovaný výkon, ochranné vzdálenosti, požadavky na hluk či vizuální dopad.

Rizika nečinnosti jsou dvojí. Za prvé, obec přijde o možnost aktivně ovlivnit, kde a za jakých podmínek OZE vzniknou. Za druhé, investoři se logicky zaměří na území, kde akcelerační oblasti existují – obce bez nich zůstanou stranou rozvoje čisté energetiky i souvisejících příjmů.

Solární parky versus větrné elektrárny: co je pro vaši obec výhodnější?

Při rozhodování o vymezení akceleračních oblastí by obce měly zvážit specifika obou technologií. Větrné elektrárny vyžadují minimální zábor půdy (jeden stožár zabere cca 500 m²), ale potřebují dostatečný větrný potenciál a větší ochranné vzdálenosti od zástavby (obvykle 500–1 000 metrů). Přinášejí zákonem garantovaný příjem.

Solární parky vyžadují větší souvislé plochy (řádově hektary), ale jsou vhodné i v oblastech s nižším přírodním potenciálem. Půda pod panely může být částečně dále využívána (pastva ovcí, medonosné rostliny). Finanční podmínky jsou předmětem vyjednávání.

Obce mohou oba typy technologií kombinovat podle místních podmínek. Pro přípravu kvalitních projektových dokumentací solárních elektráren lze využít našich služeb. Pomůžeme vám zajistit technickou i ekonomickou optimalizaci projektu.

Stáhněte si brožuru služeb energetiky s příklady dobré praxe

Vizualizace publikace s názvem „Cesta od strategie k akci“ s podtitulem „S příklady dobré praxe“ a texty „Sdílení elektřiny v obci Koroužné“ a „Realizace FVE na obecních budovách: Šardice“. Na obálce je fotografie větrných elektráren při západu slunce a logo s písmenem A a oranžovým bodem v rohu. V dolní části je oranžový pruh s textem „Představení služeb“ a rokem 2025.
Stáhnout zde

5. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

  1. Zákon č. 249/2025 Sb. o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (ZOZE) – zakonyprolidi.cz
  2. Směrnice (EU) 2018/2001 ve znění směrnice (EU) 2023/2413 (RED III) – eur-lex.europa.eu
  3. Změna č. 9 Politiky územního rozvoje ČR – mmr.gov.cz
  4. Tisková zpráva MŽP: Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů – mzp.gov.cz
  5. FAQ MŽP: Nejčastější otázky a odpovědi k akceleračním oblastem – mzp.gov.cz
  6. Výzva NPO č. 27/2025: Vymezení akceleračních oblastí pro OZE – narodniprogramzp.cz, sfzp.cz
  7. Mapový portál akceleračních oblastí – agp.vukoz.cz (VÚKOZ)
  8. Komora OZE: FAQ k zákonu ZOZE – komoraoze.cz
  9. Plán obnovy ČR: Informace o schválení zákona – planobnovy.gov.cz

Líbil se vám článek?

Nechte si zasílat další články na váš 
e-mail a buďte stále v obraze.
Newsletter formulář (footer)
Přihlášením odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů
Jan Závěšický, vedoucí týmu mitigace klimatické změny
Autor článku

Jan Závěšický

CEO společnosti ASITIS
Poradce pro udržitelnost a energetiku, spolumajitel společnosti ASITIS. Zaměřuje se na udržitelnost sídel i krajiny, adaptaci organizací, samospráv a firem, na klimatickou změnu. Profesní informace: Primárně se zabývá poradenstvím v oblasti nefinančního reportingu, hodnocení a měření uhlíkové stopy podniků, samospráv a organizací dle požadavků GHG Protocol a ISO norem, nastavením a prováděním ESG strategií, Climate Transition Action Plans a LCA. Spoluautor adaptačních strategií na změnu klimatu, energetických studií proveditelnosti, posouzení využití obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, pro konkrétní objekty, budovy i technologie, Místní energetické koncepce (MEK), Akční plány udržitelné energie a klimatu (Sustainable Energy and Climate Action Plan, SECAP).
Více o autorovi

Související témata

Nejnovější články