Energetická společenství v praxi: sdílení elektřiny, úspory a soběstačnost měst a obcí

Ceny energií v posledních letech kolísají a městské rozpočty i domácnosti hledají stabilitu, předvídatelnost a rozumné náklady. Zároveň běží závody o klimatickou neutralitu a odolnost vůči dopadům změny klimatu. Řešení, které se už dnes daří přetavovat z legislativy do praxe, se jmenuje energetická společenství (ES) a sdílení elektřiny. V kombinaci s akumulací a chytrým řízením dává komunitní energetika městům, obcím, firmám i domácnostem do ruky konkrétní nástroje, jak šetřit, posílit soběstačnost a udržet více peněz i hodnot v regionu.

Začneme konkrétně: tři case boxy z české praxe

Na projektech spolupracuje ASITIS jako odborný partner. Zpracováváme technické a ekonomické studie proveditelnosti, právní rámec a metodickou podporu při založení společenství.

Case box 1

Hradec Králové: městský ekosystém sdílení (školy, sportoviště, magistrát) + plán akumulace + governance

Hradec Králové schválil vznik Energetického společenství, jehož cílem je sdílení elektřiny ze střech škol a městských budov. Koordinátorem projektu je Technologické centrum Hradec Králové (TC HK). V první fázi budou propojeny školy, magistrát a sportoviště. Město zároveň připravuje instalaci bateriových úložišť, která umožní zvýšit podíl vlastní spotřebované energie a zajistit větší stabilitu systému. Model řízení (governance) je postaven na jasně definovaných pravidlech sdílení a počítá s postupným rozšiřováním projektu o firmy, společenství vlastníků jednotek i domácnosti.

Očekávání: vyšší soběstačnost, stabilita cen a milionové úspory v rozpočtu.

Case box 2

Přerov: otevřené ES pro domácnosti + workshopy + jednoduché přihlašování + reálné dopady

Přerov spouští jedno z prvních otevřených ES i pro domácnosti (bez nutnosti měnit dodavatele). Město připravilo dva workshopy (odborníci / široká veřejnost), pilot jede od podzimu a onboarding běží přes jednoduchý formulář („jak se přidat“).

Reálné dopady: u domácností ~10–20 % roční spotřeby pokryté sdílenou složkou (profilově závislé), u městských objektů více díky denním špičkám. Postupně se zapojují bytové domy a městské společnosti za využití inteligentního měření.

Case box 3

Senice na Hané: „energie a finance zůstávají doma“ + FVE (3 hotové, 2 v přípravě) + registrace u ERÚ + Modernizační fond

Obec buduje ES s vizí, aby energie i peníze zůstávaly doma. V první etapě se zapojili FVE na veřejných budovách (3 jsou již v provozu, 2 se připravují), následovat budou domácnosti a podnikatelé. Součástí je registrace u ERÚ, podpora z Modernizačního fondu a srozumitelná komunikace vůči obyvatelům.

Tři cesty k ES

A) Městský ekosystém (Hradec Králové) – začít u městských budov, rychle přidat akumulaci
B) Otevřená komunita (Přerov) – zapojit domácnosti už od startu a vsadit na participaci
C) „Obec nejprve“ (Senice) – rozjet společenství na obecních FVE a postupně škálovat.

Společné jmenovatele: alokační klíče, kvalitní data (15min inter­valy), jednoduchý onboarding členů, workshopy a průběžná komunikace.

Dopadové cíle: úspory, stabilita cen, soběstačnost, lokální multiplikační efekty a snižování emisí (mitigace) + vyšší odolnost (adaptace)

Přínosy energetického společenství

Přínosy (dopady):

• Úspory: u domácností orientačně ~10–20 % roční spotřeby (záleží na profilu), u škol/úřadů/areálů více díky denním špičkám. Peníze zůstávají v regionu.
• Stabilita cen: menší citlivost na výkyvy díky lokálním zdrojům a internímu vypořádání sdílené složky.
• Soběstačnost a odolnost: vyšší lokální zajištění a lepší připravenost na krizové stavy.
• Emise CO₂e: každá MWh z FVE snižuje uhlíkovou stopu; snadné reportování do ESG/SECAP.

Jak funguje energetické společenství (krok za krokem)

Založit energetické společenství (ES) znamená propojit lidi, budovy i technologie do jednoho funkčního celku. V praxi jde o právně ukotvenou spolupráci, v níž samospráva (obec, město, dobrovolný svazek, místní akční skupina), městské společnosti, školy, sportoviště, společenství vlastníků bytových domů, podnikatelé i domácnosti sdílejí elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Samosprávný celek bývá zpravidla zakladatelem a správcem společenství, které vzniká jako právnická osoba. Ta registruje své výrobny a odběrná místa, uzavírá stanovy a smlouvy mezi členy, nastavuje alokační pravidla, tedy způsob, jakým se sdílená elektřina přerozděluje, a zajišťuje také správu dat, kyberbezpečnost a transparentní reporting.

Právní rámec a role:

Technický řetězec:

Technicky společenství funguje jako propojený systém. Na střechách škol, úřadů nebo domů vyrábějí fotovoltaické elektrárny (FVE) elektřinu, jejíž tok se sleduje pomocí průběhového měření. Data z výroby i spotřeby proudí do Elektroenergetického datového centra (EDC), které každou čtvrthodinu vyhodnocuje bilanci – kdo kolik energie vyrobil a kdo ji právě spotřebovává. Tento systém využívá tzv. alokační klíč, díky němuž se energie férově rozděluje mezi členy komunity.

Přebytečná energie se může ukládat do baterií nebo do tzv. virtuálního úložiště, odkud se využije ve chvílích vyšší potřeby. Výsledkem je inteligentní řízení spotřeby a výroby, které maximalizuje vlastní využití elektřiny a minimalizuje náklady na její nákup ze sítě.

Provoz a transparentnost:

Každé společenství má také své řízení a dohled – sleduje kvalitu měření, nastavuje jasná pravidla pro vstup i odchod členů, kontroluje finanční toky a zveřejňuje pravidelné reporty o spotřebě, úsporách a emisních dopadech. Díky tomu zůstává sdílení energie transparentní, spravedlivé a dlouhodobě udržitelné.

Energetická společenství dávají městům i obyvatelům větší jistotu a kontrolu nad výdaji za energie. Když se elektřina vyrábí a využívá lokálně, zůstávají peníze i přidaná hodnota v místní ekonomice.

Jan Závěšický

ASITIS.cz, Energetika a ESG