Nové požadavky na energetickou náročnost budov: Renovační pasy

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) otevírá novou kapitolu pro české stavebnictví. Přináší konkrétní cíle: od novostaveb s nulovými emisemi přes povinné renovační pasy až po přísnější standardy energetických průkazů. Nové požadavky znamenají, že již při přípravě projektů bude nutné počítat s vyššími standardy pro materiály, technologie a plánování investic.

Co jsou renovační pasy a k čemu slouží?

Jednou z nejvýraznějších změn, které směrnice přináší, je zavedení renovačních pasů. Tyto dokumenty představují nástroj, který majitelům domů poskytne jasný plán, jak postupně zvyšovat energetickou efektivitu jejich nemovitostí. Renovační pas není klasickým průkazem energetické náročnosti budovy (PENB), ale spíše návodem krok za krokem: od rychlé analýzy současného stavu až po doporučení konkrétních opatření.

Renovační pas vs. průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

Ačkoli renovační pas a průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) sledují podobný cíl: zlepšit energetickou efektivitu budov. Jejich funkce se ale zásadně liší.

• PENB je povinný doklad, který hodnotí současný stav budovy a slouží zejména pro účely prodeje, pronájmu nebo kolaudace. Je to tedy statický dokument, který poskytuje přehled o tom, jak si budova stojí v okamžiku zpracování.
• Renovační pas naproti tomu nabízí dynamický pohled do budoucna. Nejenže popisuje současný stav, ale především navrhuje konkrétní kroky a časový plán, jak dosáhnout vyšší energetické úspornosti či dokonce standardu bezemisní budovy. Je tak praktickým průvodcem pro vlastníky domů, kteří plánují postupné renovace, a zároveň se stává klíčovým dokumentem pro čerpání podpory z dotačních programů.

Kdo může renovační pas vypracovat?

Renovační pas je odborný dokument, který musí zpracovat kvalifikovaná osoba. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu jsou k tomu oprávněni pouze energetičtí specialisté, autorizovaní inženýři zapsaní v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) nebo architekti. Jejich úkolem je nejen zmapovat současný stav budovy, ale také navrhnout postupnou cestu k vyššímu energetickému standardu.

Jaké budou náklady na pořízení?

Přesná cena renovačního pasu zatím není pevně stanovena – bude se odvíjet od velikosti a složitosti posuzované budovy i od ceníků jednotlivých odborníků, kteří dokument vypracují. Ministerstvo průmyslu a obchodu však počítá s tím, že náklady na jeho pořízení neponesou vlastníci domů sami. Renovační pas má být napojen na dotační programy, zejména Novou zelenou úsporám Light, a stát chce jeho pořízení finančně podporovat. Pro domácnosti tak představuje investici, která se díky dotacím a následným úsporám energie rychle vrátí.

Proč se renovační pasy zavádí právě teď?

Renovační pasy jsou reakcí na novou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), kterou Rada EU schválila v dubnu 2024. Jejím cílem je zrychlit tempo renovací a dosáhnout bezemisního fondu budov do roku 2050. Česká republika proto musí aktualizovat svou strategii renovací a nabídnout vlastníkům domů nástroj, který jim cestu k úsporám usnadní. Zavádí se tedy právě teď, protože je potřeba připravit domácnosti i celý stavební sektor na blížící se milníky: například od roku 2030 budou muset být všechny novostavby v EU budovami s nulovými emisemi.

Co dalšího přinese směrnice EPBD?

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) nepřináší jen zavedení renovačních pasů, ale i celou řadu dalších opatření, která mají urychlit cestu k bezemisnímu fondu budov:

• Nové standardy pro novostavby – od roku 2030 musí být všechny nové budovy tzv. „budovami s nulovými emisemi“ (ZEB). Tyto stavby budou mít velmi nízkou spotřebu energie, zajistí stabilní teplotní komfort a nebudou využívat fosilní paliva.
• Vyšší nároky na rekonstrukce – rozsáhlejší renovace starších budov se budou řídit principem „ZEBRA“, tedy snahou přiblížit je standardu bezemisní budovy prostřednictvím kvalitního zateplení a využití obnovitelných zdrojů.
• Reforma průkazů energetické náročnosti (PENB) – průkazy se mají stát přehlednějšími a srozumitelnějšími, aby mohly sloužit nejen úřadům, ale i veřejnosti a realitnímu trhu jako jasná informace o kvalitě budovy.
• Podpora poradenské sítě – směrnice klade důraz na vzdělávání a dostupnost odborných rad pro občany i obce. Majitelé budov tak získají snadnější přístup k informacím o možnostech renovací a financování.
• Důraz na renovace ve veřejném sektoru – státy mají jít příkladem a renovovat budovy ve vlastnictví veřejné správy, aby se snížily náklady na energie a zlepšila se kvalita prostředí pro občany.

Směrnice tak přináší nejen nové povinnosti, ale i příležitost, jak zlepšit kvalitu bydlení, snížit provozní náklady a posílit odolnost vůči klimatické změně.

Zdroje: https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vyzva-i-prilezitost-nove-pozadavky-na-energetickou-narocnost-budov–287970/