Nové požadavky na energetickou náročnost budov: Renovační pasy

Aktualizace: 1.6.2026

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) otevírá novou kapitolu pro české stavebnictví. Přináší konkrétní cíle: od novostaveb s nulovými emisemi přes zavádění renovačních pasů až po přísnější standardy energetických průkazů. Nové požadavky znamenají, že již při přípravě projektů bude nutné počítat s vyššími standardy pro materiály, technologie a plánování investic.

Nový systém podpory renovací budov bude v Česku úzce propojen s programem Nová zelená úsporám, který od roku 2026 zavádí bezúročné úvěry na renovace, rozsáhlé energetické poradenství a právě také renovační pasy jako základní plán modernizace budov.

Co jsou renovační pasy a k čemu slouží?

Jednou z nejvýraznějších změn, které směrnice přináší, je zavedení renovačních pasů. Tyto dokumenty představují nástroj, který majitelům domů poskytne jasný plán, jak postupně zvyšovat energetickou efektivitu jejich nemovitostí. Renovační pas není klasickým průkazem energetické náročnosti budovy (PENB), ale spíše návodem krok za krokem: od rychlé analýzy současného stavu až po doporučení konkrétních opatření.

Renovační pas a PENB: jaký je rozdíl?

Ačkoli renovační pas a průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) sledují podobný cíl, tedy zlepšení energetické efektivity budov, jejich funkce se zásadně liší.

• PENB je povinný doklad, který hodnotí současný stav budovy a slouží zejména pro účely prodeje, pronájmu nebo kolaudace. Jde o statický dokument, který zachycuje stav budovy v okamžiku zpracování.
• Renovační pas naproti tomu nabízí dynamický pohled do budoucna. Nejenže popisuje současný stav, ale především navrhuje konkrétní kroky a časový plán, jak dosáhnout vyšší energetické úspornosti či dokonce standardu bezemisní budovy. Je tak praktickým průvodcem pro vlastníky domů, kteří plánují postupné renovace, a zároveň se stává klíčovým dokumentem pro čerpání podpory z dotačních programů.

Kdo může renovační pas vypracovat?

Renovační pas bude vznikat v rámci připravovaného systému energetického poradenství a zpracovávat jej budou kvalifikovaní odborníci podle pravidel nastavených státem. Renovační pas vypracují certifikovaní energetičtí poradci evidovaní u SFŽP, případně autorizovaný architekt či inženýr. K dispozici je 457 proškolených poradců z 348 subjektů. Seznam poradců je dostupný na novazelenausporam.cz.

Kolik může renovační pas stát a jak bude financován?

Stát přispívá na renovační pas 3 000 Kč u rodinných domů a 5 000 Kč u bytových domů. Pro zranitelné (nízkopříjmové) domácnosti je zpracování pasu zcela bezplatné. Stát hradí pas i poradenství. Poradce může případně účtovat doplatek za rozšířenou analýzu. Bude záviset na velikosti a složitosti posuzované budovy i na ceníku zpracovatele.

Na co lze podporu využít?

Podpora má podle představených parametrů směřovat například na tato opatření:

• zateplení budov
• výměna oken a dveří
• instalace tepelných čerpadel
• fotovoltaické elektrárny
• systémy rekuperace
• úsporné ohřevy vody
• hospodaření s dešťovou vodou

Proč se systém mění právě teď?

Renovační pasy jsou reakcí na novou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), kterou Rada EU schválila v dubnu 2024. Jejím cílem je zrychlit tempo renovací a dosáhnout bezemisního fondu budov do roku 2050. Česká republika proto musí aktualizovat svou strategii renovací a nabídnout vlastníkům domů nástroj, který jim cestu k úsporám usnadní. Zavádí se tedy právě teď, protože je potřeba připravit domácnosti i celý stavební sektor na blížící se milníky: například od roku 2030 budou muset být všechny novostavby v EU budovami s nulovými emisemi.

Nová etapa programu Nová zelená úsporám mění také způsob financování renovací. Program se postupně transformuje z převážně dotační podpory na kombinaci bezúročných úvěrů a cílených dotací pro nízkopříjmové domácnosti.
Cílem je umožnit renovace většímu počtu domácností a zároveň zajistit dlouhodobou stabilitu programu bez opakovaného vyčerpání dotačních prostředků.

Co dalšího přináší směrnice EPBD?

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) nepřináší jen zavedení renovačních pasů, ale i celou řadu dalších opatření, která mají urychlit cestu k bezemisnímu fondu budov:

• Nové standardy pro novostavby – od roku 2030 musí být všechny nové budovy tzv. „budovami s nulovými emisemi“ (ZEB). Tyto stavby budou mít velmi nízkou spotřebu energie, zajistí stabilní teplotní komfort a nebudou využívat fosilní paliva.
• Vyšší nároky na rekonstrukce – rozsáhlejší renovace starších budov se budou řídit principem „ZEBRA“, tedy snahou přiblížit je standardu bezemisní budovy prostřednictvím kvalitního zateplení a využití obnovitelných zdrojů.
• Reforma průkazů energetické náročnosti (PENB) – průkazy se mají stát přehlednějšími a srozumitelnějšími, aby mohly sloužit nejen úřadům, ale i veřejnosti a realitnímu trhu jako jasná informace o kvalitě budovy.
• Podpora poradenské sítě – směrnice klade důraz na vzdělávání a dostupnost odborných rad pro občany i obce. Majitelé budov tak získají snadnější přístup k informacím o možnostech renovací a financování.
• Důraz na renovace ve veřejném sektoru – státy mají jít příkladem a renovovat budovy ve vlastnictví veřejné správy, aby se snížily náklady na energie a zlepšila se kvalita prostředí pro občany.

Směrnice tak přináší nejen nové povinnosti, ale i příležitost, jak zlepšit kvalitu bydlení, snížit provozní náklady a posílit odolnost vůči klimatické změně.

Zdroje: https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vyzva-i-prilezitost-nove-pozadavky-na-energetickou-narocnost-budov–287970/