Optimalizace distribučních sazeb a hlavních jističů, rychlá úspora pro obecní rozpočet

Obce často řeší energie až ve chvíli, kdy přijde vysoká faktura. Přitom část nákladů za elektřinu vůbec nesouvisí s tím, kolik energie reálně spotřebujete. Platíte ji za to, že máte v síti rezervovaný příkon, tedy kapacitu, kterou vám distributor drží k dispozici. Pokud je hlavní jistič naddimenzovaný nebo je zvolená distribuční sazba historicky nastavená a už neodpovídá dnešnímu provozu, obec zbytečně přeplácí každý měsíc, a to i u objektů s nízkou spotřebou.

Dobrá zpráva je, že tohle patří mezi nejrychlejší a nejlevnější typy opatření, které lze v obecním majetku udělat. V praxi jde často o úspory v řádu tisíců až desítek tisíc korun ročně na jedno odběrné místo, a to bez stavebních zásahů. Typicky jen díky správnému nastavení velikosti jističe, případně úpravě distribuční sazby.

Jak funguje distribuční sazba a hlavní jistič

Distribuční sazba

Distribuční sazba je způsob, jakým se účtuje část ceny elektřiny spojená s distribucí, tedy s tím, že elektřinu využíváte přes distribuční síť. Sazba se volí podle typu odběru a charakteru provozu. Jiné sazby mají domácnosti, jiné podnikatelé a obce, jiné objekty s dvoutarifem, vytápěním, ohřevem vody a podobně.
Z praktického hlediska to znamená, že pro různé typy objektů může být výhodnější jiná sazba, a pokud se provoz změnil, sazba už nemusí odpovídat realitě.

Hlavní jistič

Hlavní jistič před elektroměrem je ochranný prvek, ale zároveň i klíčový ekonomický parametr. Fixní platba za rezervovaný příkon se odvíjí právě od jeho velikosti, nikoli od skutečné spotřeby. Proto může být paradoxně drahé i odběrné místo, které má nízkou spotřebu, ale vysoký jistič.

Kde vzniká prostor pro úsporu

V obecním majetku se nejčastěji opakují čtyři situace.

1) Naddimenzované jističe, často u veřejného osvětlení

Veřejné osvětlení se historicky dimenzovalo s rezervou. Po modernizacích, přechodu na LED a změnách provozu ale často zůstaly jističe zbytečně vysoké. Fixní platby pak obec platí dál, i když už pro ně není technický důvod.

2) Historicky nastavené sazby, které už neodpovídají provozu

Budovy mění využití. Škola má jiný režim než dřív, sportoviště se rozšíří, přibude technologie, nebo se naopak provoz zjednoduší. Sazba ale často zůstane stejná roky. V takovém případě dává smysl prověřit, jestli je nastavení stále optimální, a zda se obec zbytečně nepřipravuje o úsporu.

3) Nevyužitá odběrná místa

U obcí se běžně vyskytují odběrná místa, která jsou dlouhodobě málo využívaná, dočasně odstavená nebo slouží jen jako technická rezerva. Fixní platby ale běží dál. Právě tady bývá rychlý prostor pro úsporu, protože někdy stačí upravit jistič, sjednotit režim, nebo odběrné místo vyřadit, pokud už není potřeba.

4) Možnost sloučení odběrných míst

Další typický zdroj úspor je sloučení více odběrných míst do jednoho, doplněné podružným měřením. Tím se dá omezit počet samostatně placených fixních distribučních položek a zároveň zlepšit přehled o spotřebě jednotlivých částí objektu.

Ekonomika opatření, konkrétní čísla z praxe a typových příkladů

U optimalizace jističů je nejpřesvědčivější argument jednoduchý: fixní platba za rezervovaný příkon se sníží hned po změně, protože je navázaná na velikost jističe.

Typové příklady úspor pro sazbu C02d ukazují následující rozdíly ve fixní platbě za rezervovaný příkon:

• Změna z 3×80 A na 3×25 A: původně 16 698 Kč ➔ nově 5 213 Kč (úspora cca 11 485 Kč ročně)
• Změna z 3×50 A na 3×25 A: původně 10 439 Kč ➔ nově 5 213 Kč (úspora cca 5 226 Kč ročně)
• Změna z 3×40 A na 3×20 A: původně 8 349 Kč ➔ nově 4 167 Kč (úspora cca 4 182 Kč ročně)

Tyto situace v obcích běžně vznikají po modernizacích, změnách provozu nebo prostě jen kvůli historické rezervě. Přitom optimalizace je nízkonákladová. Nejde o investici do technologie, ale o správné nastavení parametrů a administraci změny u distributora, případně doplnění měření.

Optimalizace jističů je typické rychlé opatření, které má smysl řešit jako první. Nevyžaduje stavební zásah a přináší úsporu na fixních distribučních platbách, tedy v položkách, které obec platí každý měsíc bez ohledu na spotřebu.

Martin Habáň

ASITIS.cz, ředitel oddělení energetiky

Optimalizace sazeb a jističů v praxi často systematicky řešíme jako součást širšího energetického řízení obce

Optimalizace sazeb a jističů často praxi ji systematicky řešíme jako součást širšího energetického řízení obce, ať už v rámci zavádění Energetického managementu (EnMS), zpracování Místní energetické koncepce nebo v dokumentu Energetický kompas obce.

Energetický kompas obce je koncipován jako praktický návod založený na důkladné analýze současné energetické situace, který identifikuje možnosti úspor a optimalizace spotřeby energie. Poskytuje ucelený přehled energetických zdrojů a spotřeb na celém území obce a navrhuje konkrétní úsporná opatření připravená k realizaci.

Optimalizace sazeb a jističů se vyplatí řešit i tehdy, když obec plánuje větší projekty jako FVE, zateplení, rekonstrukce zdrojů tepla nebo komunitní energetiku.

Důvod je prostý: nejdřív potřebujete pořádek v datech a v nastavení odběrů, aby další kroky dávaly ekonomicky smysl:
– okamžitě zlepší provozní ekonomiku obecního majetku
– dá obci lepší data pro řízení spotřeby
– připraví půdu pro investice s vyšší hodnotou, typicky FVE nebo sdílení energie.

Rádi vám pomůžeme

Pokud chcete ušetřit na elektřině bez čekání na dotace a bez stavebních prací, začněte u toho, co platíte každý měsíc automaticky: u rezervovaného příkonu a nastavení sazeb.

Zkušenosti z našich podkladů ukazují, že i relativně malé úpravy umí přinést konkrétní roční úspory. V Osvětimanech jsme u veřejného osvětlení spočítali úsporu 7 920 Kč ročně, v Rovensku 7 172,88 Kč ročně. Typové příklady na jednom odběrném místě ukazují úspory od cca 4 182 Kč do cca 11 485 Kč ročně podle změny velikosti jističe.

Nechte si prověřit svá odběrná místa. Získáte:

• návrh optimální velikosti jističe a odhad úspor
• oporu v datech a měření, ne v odhadech
• administrativní podporu změny u distributora

A hlavně získáte rychlé, nízkonákladové opatření s vysokou návratností, které je ideální jako první krok v energetickém managementu obce.