Městská zeleň dnes rozhoduje o kvalitě života víc než kdy dřív. Stromy ochlazují rozpálené ulice, zadržují vodu, pomáhají zvládat vlny horka a zlepšují zdraví obyvatel. Jenže většina měst stále spravuje zeleň převážně reaktivně. Strom začne chátrat, usychat nebo se stane rizikovým až ve chvíli, kdy je problém viditelný v terénu.

Právě to mění UpGreen. Inovativní služba založená na satelitních datech umožňuje městům poprvé sledovat vitalitu, stres a schopnost přežití stromů plošně, objektivně a v dlouhodobém horizontu. Nehodnotí jen to, jak strom vypadá dnes. Pomáhá odhalit, jakou má šanci obstát v podmínkách měnícího se klimatu.

Kuřim

Prvním českým městem, které UpGreen využilo, se stala Kuřim. Analýza identifikovala 16 916 stromů v zastavěném území města. Výsledky ukázaly, že 46 % stromů vykazuje podprůměrnou produktivitu a 43 % stromů čelí zvýšenému stresu. Znepokojivé přitom bylo, že u 72 % stresovaných stromů dosahoval stres vysoké nebo extrémní úrovně. Analýza zároveň odhalila 4 220 stromů v kategorii zranitelný nebo ohrožený, tedy přibližně čtvrtinu všech stromů v administrativních jednotkách města.

Nejkritičtější lokality se nacházely v centru města a v okolí Mozovského potoka, kde se kombinoval dlouhodobý stres, vyšší teplotní zátěž i nižší vitalita stromů.

Slavkov u Brna

Na Kuřim následně navázal Slavkov u Brna, který si dlouhodobě zakládá na datově podložené správě zeleně a nastavuje standardy moderního městského managementu. Ve Slavkově analyzoval UpGreen 7 528 stromů a odhalil, že značná část městské zeleně už dnes funguje pod dlouhodobým tlakem klimatických i urbanizačních faktorů.

Nejsilnějším zjištěním byla úroveň stresu stromů. Zvýšenou hladinu stresu vykazovalo 71 % analyzovaných stromů, přičemž u 67 % z nich šlo o vysoký nebo extrémní stres. To znamená, že velká část zeleně ve městě se dlouhodobě pohybuje blízko hranice své stability. Stromy sice často ještě působí vizuálně zdravě, jejich vitalita a schopnost zvládat další klimatické extrémy už ale výrazně klesá.

Právě zde se ukazuje zásadní rozdíl mezi běžnou terénní kontrolou a satelitní analytikou. UpGreen nesleduje pouze vzhled stromu v jednom konkrétním okamžiku. Vyhodnocuje dlouhodobé trendy fotosyntetické aktivity pomocí časových řad vegetačního indexu EVI a propojuje je s klimatickými daty, teplotou povrchu a městskými stresory, například dopravní zátěží nebo přehříváním zpevněných ploch. Díky tomu dokáže odhalit problém roky předtím, než se projeví usycháním korun nebo nutností kácení.

Ve Slavkově zároveň analýza ukázala, že 24 % stromů vykazuje podprůměrnou produktivitu. Stromy tak ztrácejí schopnost plnit své klíčové funkce, tedy ochlazovat město, ukládat uhlík nebo efektivně hospodařit s vodou. Jinými slovy: strom může ve městě stále stát, ale jeho klimatický přínos už může být výrazně omezený.

UpGreen zároveň identifikoval 660 stromů, tedy 8,8 % analyzovaných jedinců, v kategoriích zranitelný nebo ohrožený. Právě tato skupina představuje pro město největší strategickou prioritu. Nejde totiž o stromy, které by bylo nutné automaticky odstranit. Naopak. Data umožňují včas rozpoznat, kde má smysl investovat do cílené péče, zlepšení závlahy, ochrany kořenového prostoru nebo změny druhové skladby ještě předtím, než dojde k nevratnému poškození.

Velkou výhodou je také prostorová přesnost analýzy. UpGreen nepracuje pouze s celoměstskými statistikami. Výsledky zobrazuje v detailních GIS vrstvách a mapových výstupech, které umožňují identifikovat konkrétní hotspoty stresu, přehřívání nebo nízké vitality. Obce tak přesně vidí, kde se kombinují nejrizikovější podmínky: vysoké teploty povrchů, nedostatek vody, dopravní zátěž a oslabená produktivita stromů.

Obě města analýzou UpGreen získala něco, co dosud v běžné správě zeleně prakticky chybělo: možnost reagovat proaktivně na problémy dříve, než jsou viditelné pouhým okem. Zásadní je také ekonomická stránka analýzy. Zatímco klasická terénní šetření stojí běžně okolo 400 Kč na strom, UpGreen dokázal dodat detailní analytická data přibližně za 10 Kč na strom. Města tak získalo komplexní pohled na stav zeleně za zlomek běžných nákladů.

Jaroslava Šmerdová

ASITIS.cz, Business development manager

Jak UpGreen funguje?

Technologie kombinuje satelitní snímky, klimatická data a pokročilé metody strojového učení. Koruny stromů identifikují neuronové sítě typu U Net, které dokážou rozpoznat jednotlivé stromy na základě infračerveného spektra a ortofotomap. Následně systém vyhodnocuje časové řady vegetačního indexu EVI, tedy ukazatele fotosyntetické aktivity a vitality stromů v průběhu času.

Součástí analýzy je také stresový index, který kombinuje dopady sucha, horka a městského provozu, například blízkost silnic nebo intenzitu dopravy. Výsledkem není jen mapa současného stavu, ale také vyhodnocení schopnosti přežití stromů v budoucích klimatických podmínkách.

Právě v tom spočívá největší přínos UpGreenu. Města už nemusí čekat, až se problém projeví navenek. Mohou plánovat péči, obnovu i výsadbu s předstihem a zaměřit investice tam, kde přinesou největší efekt pro klima i obyvatele.

Kuřim a Slavkov u Brna dnes ukazují, že moderní správa městské zeleně nemusí stát na intuici nebo jednorázových inventarizacích. Může být průběžná, datově podložená a strategická. A právě díky tomu také výrazně efektivnější.

UpGreen tak nepřináší jen novou technologii. Přináší nový způsob, jak města přemýšlí o své budoucnosti.