Frýdlantsko patří k oblastem, které sucho i povodně zasahují stále častěji. Řešení stojí na kvalitní přípravě. Povodí Olešky je toho dobrým příkladem.

Oleška a její povodí ilustruje problém, který se opakuje v desítkách českých obcí. Krajina byla v minulosti systematicky odvodňována, koryta toků narovnána a zahloubena, lesy protkány sítí nepropustných cest s příkopy, které vodu odvádějí pryč místo toho, aby ji v území držely.

Výsledek? Při přívalových deštích se voda žene do obcí, v suchých měsících chybí v půdě i potocích.

Právě proto zadala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zpracování komplexní vodohospodářské studie, která měla odpovědět na jednoduchou otázku: co konkrétně lze v povodí Olešky udělat, aby voda v krajině zůstávala déle a odtékala pomaleji?

Obrázek: Letecký snímek nivní louky u vodního toku před vybudováním tůně. Monotónní zatravněná plocha bez viditelných vodních prvků na okraji lesa. Zdroj: AOPK

Území, které ztratilo schopnost zadržovat vodu

Obrázek: Letecký snímek nově vybudované tůně v nivě vodního toku. Vodní plocha s členitými břehy a obnaženými bahnitými plochami obklopená zelení. Zdroj: AOPK

Řešené území pokrývá přes 1 260 hektarů na pomezí Jizerských hor a Frýdlantské pahorkatiny. Na první pohled vypadá krajina zdravě: louky, lesy, rozptýlená zástavba. Při bližším pohledu se ale odkrývají stopy desetiletí nevhodných zásahů.

Na zemědělské půdě bylo v 60. až 80. letech vybudováno plošné odvodnění, které dodnes aktivně odvádí vodu z luk a nivních poloh. Na lesních pozemcích jsme zmapovali přes 22 kilometrů odvodňovacích příkopů, z nichž některé jsou zahloubené až tři metry pod okolní terén a trpí výraznou erozí. Koryta přítoků Olešky byla narovnána a opevněna kamennou dlažbou. Fungují tak spíše jako kanály rychle odvádějící vodu než jako živé potoky.

Oblast přitom spadá do CHKO Jizerské hory a zároveň je v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje označena jako území ohrožené suchem. Frýdlantsko navíc čelí specifickému tlaku souvisejícímu s těžbou uhlí v polském Turówě.

Co studie přinesla: od mapy problémů ke konkrétnímu plánu

„Provedli jsme detailní terénní průzkum, vyhodnotili desítky podkladů od územních plánů přes starší protipovodňové studie až po data o melioracích. Výsledkem je 94 konkrétních opatření, s přesnou lokalizací, z nichž 41 s odhadem nákladů i ověřenou proveditelností.           Dvanáct z nich už bylo realizováno a prokazatelně funguje.“

Eva Birgusová

ASITIS.cz, vedoucí adaptačního týmu

Co si pod navrženými opatřeními prakticky představit? Nejde o jedno opatření, které má vyřešit vše, ale o soustavu přírodě blízkých opatření, které společně zpomalují odtok z celého povodí. Zvýšením členitosti krajiny se zvyšuje také schopnost území zadržovat a vsakovat vodu, což vede k jejímu pozvolnějšímu odtoku, snížení povodňových průtoků a zmírnění dopadů sucha.

Patří mezi ně vytváření tůní v místech, kde se stékají lesní odvodňovací příkopy (bagr vyhloubí mělkou prohlubeň, která zadrží srážkovou vodu a umožní jí vsáknout se do půdy).
Další typ opatření představuje zasypání odvodňovacích koryt zemními valy nebo lomovým kamenem, čímž se přeruší rychlý odvod vody a vznikne drobný mokřad.

Zdroj: AOPK

Na samotné Olešce jsme v rámci studie navrhli revitalizaci, tedy vytvoření nového, mělčího a meandrujícího koryta, které nahradí stávající narovnaný a zahloubený úsek. V lesích pak jde o vylepšení odvodnění cest novými propustky a o odlehčení příkopů do retenčních tůní, či zasypání odvodňovacích příkopů nebo stabilizaci strží.

Ondřej Tučka

ASITIS.cz, zpracoval vodohospodářské studie

Důležité je, že opatření nejsou navrhována izolovaně. Studie pracuje s celým povodím jako systémem, od pramenné oblasti v lesích, přes zemědělskou krajinu, až po vtok Olešky do zástavby Dětřichova. Právě tento celostní pohled je to, co jednotlivým obcím obvykle chybí.

Navržená měkká opatření v povodí toku nenahrazují, co se týče ochrany proti povodním větší technická protipovodňová opatření na vodních tocích, která jsou schopna transformovat povodňovou vlnu vyvolanou příčinnou srážkou s dobou opakování několik desítek či stovek let. Jejich protipovodňový účinek se však projeví při srážkách o nižších úhrnech. Opatření v ploše povodí řeší území jako celek, snižují erozní smyv, zvyšují hladinu podzemních vod, zvyšují retenční schopnost území, snižují negativní dopady sucha, obnovují nivní funkce, podporují biodiversitu a další. Území je třeba vnímat komplexně a navrhovat kombinaci technických a přírodě blízkých opatření, která se vzájemně doplňují a zajišťují účinnou a dlouhodobě udržitelnou ochranu před povodněmi i negativními dopady sucha.

Příklady dobré praxe a provedených opatření

Zdroj: AOPK

Proč nestačí provádět izolovaná opatření

Izolovaná opatření mají jen omezený efekt. Teprve když se zásahy navrhnou jako provázaná soustava napříč celým povodím, začnou fungovat synergicky.

Zpomalení odtoku v lesní pramenné oblasti sníží přívalovou vlnu dole v obci. Přerušení odvodňovacích příkopů na loukách zvedne hladinu podzemní vody a podpoří mokřadní biotopy. Revitalizace koryta hlavního toku umožní rozliv do nivy, což snižuje kulminační průtok a zároveň dotuje půdní vláhu v suchých obdobích.

Největší překážkou nejsou peníze ani technika, ale vlastnické vztahy. Více než polovina navržených opatření narazila na nesouhlas některého z vlastníků pozemků.

Inspirace pro další obce

Povodí Olešky je v mnoha ohledech typické pro desítky podobných území v České republice. Historické odvodnění, napřímené toky, eroze v lesích, roztříštěné vlastnictví, podobné problémy najdeme napříč ČR.

Pro starosty a pracovníky odborů životního prostředí z toho plyne jasný závěr: bez kvalitní přípravy se nedá krajina měnit. Vodohospodářská studie v měřítku celého povodí poskytuje obci argumenty pro jednání s vlastníky, podklad pro žádosti o dotace, oporu pro územní plánování a přehled o tom, co je reálně proveditelné a za kolik.

V povodí Olešky se navíc už dvanáct opatření podařilo realizovat. Od tůní podél lesních cest přes stabilizaci erodujících koryt až po rybníky. Jejich efekt je prokazatelně pozitivní a slouží jako důkaz, že přírodě blízká opatření v tomto typu krajiny fungují.

Kvalitní příprava je nejlepší investice do krajiny

Studie povodí Olešky je příkladem toho, jak má vypadat první krok: důkladné zmapování problémů, komplexní realistický návrh řešení, ověření proveditelnosti s vlastníky a jasný odhad nákladů i přínosů. Bez tohoto kroku jsou investice do krajiny střelbou naslepo. S ním se z dobrého úmyslu stává funkční plán.