Evropa si uvědomuje naléhavost přípravy na dopady klimatické změny, o čemž svědčí iniciativy jako Mise EU pro adaptaci na změnu klimatu a Zelená dohoda pro Evropu. Tyto programy vybízejí regiony a města k posilování odolnosti a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Právě v tomto kontextu vznikl projekt Pathways2Resilience (P2R), financovaný z programu Horizon Europe, který podpoří 100 vybraných území v celé Evropě v přípravě na klimatické hrozby. Zlínský kraj byl za Českou republiku vybrán jako jeden z prvních 40 podpořených území, aby zvýšil svou klimatickou odolnost a sloužil jako příklad na regionální úrovni. Zároveň byl do projektu zapojen i Přerov, statutární město o ~40 tisících obyvatelích, které reprezentuje městskou úroveň adaptace.

Do projektu jsme se aktivně zapojili jako odborný partner, který propojuje evropský rámec s místní realitou. Naším úkolem bylo zajistit odbornou kvalitu výstupů, facilitovat celý proces plánování odolnosti a přinést do něj naše zkušenosti s klimatickou adaptací, inovacemi, participací i datovou analýzou. Ve Zlínském kraji spolupracujeme s Univerzitou Palackého v Olomouci, která projekt pomáhá koordinovat, a společně pomáháme regionům proměnit evropské cíle v konkrétní kroky. Zlínský kraj i město Přerov jsou pro nás ideálními pilotními lokalitami, jelikož představují dvě úrovně veřejné správy, na nichž lze ověřit tzv. Regional Resilience Journey, tedy metodiky Pathways2Resilience, v různém kontextu.  Zlínský kraj připravuje v projektu svou první strategii odolnosti a Přerov navazuje na již zpracovanou adaptační strategii i SECAP. Projekt tak přirozeně podporuje  jejich dosavadní úsilí.

Spojení strategického plánování a praktických opatření je jedním z klíčových principů projektu. Evropský rámec klade důraz na to, aby adaptační strategie vycházely z reálných potřeb území a byly proveditelné v praxi. V Pathways2Resilience proto usilujeme o plánování odolnosti, které je odborně vedené, datově podložené a zároveň otevřené zkušenostem místních institucí a partnerů. Naším úkolem je fungovat jako odborný průvodce a partner regionu i města.

Výchozí situace

Klimatická rizika

Zlínský kraj i Přerov se již dnes potýkají s dopady měnícího se klimatu. Regiony mají např. zkušenosti s ničivými povodněmi – v roce 1997 muselo být evakuováno na 25 000 obyvatel a ukázalo se, že tehdejší protipovodňová opatření nebyla dostatečná. Říční povodně (zejm. na řece Moravě a Bečvě) tak zůstávají jednou z největších hrozeb do budoucna. Vedle toho stoupá četnost přívalových dešťů a bleskových povodní, které ohrožují obce v povodích menších toků. V letních měsících region i město trápí vlny veder a vznik tepelných ostrovů ve městech, které zhoršují kvalitu života a mohou způsobovat zdravotní problémy. Dlouhodobým problémem je také sucho, nejen hydrologické, ale i zemědělské; nedostatek srážek a pokles spodních vod narušuje zemědělskou produkci a může vést k degradaci půdy. Eroze a úbytek ornice již nyní postihují svahy a pole v regionu. Kombinace těchto rizik naznačuje, že klimatická změna se projevuje mnoha způsoby: od extrémních výkyvů počasí po pozvolné, avšak kumulativní dopady na krajinu.

Zlínský kraj se nachází v území, které stále častěji zažívá oba extrémy – ničivé povodně i dlouhá období sucha. Klimatická rizika tu nejsou teoretická, ale konkrétní. Adaptace proto musí propojit krajinu, infrastrukturu i komunity, jinak bude každý sektor řešit jen část problému bez jasně vyčíslených nákladů a vyhodnocených dopadů. Přerov je typickým příkladem středně velkého města, které se rychle přehřívá, ale zároveň má obrovský potenciál k nápravě. Zeleň, voda a stín se musí stát plnohodnotným typem městské infrastruktury, kterým bude vytvořen dostatečný prostor a zajištěna dlouhodobá údržba. Jejich funkčnost bude rozhodovat o kvalitě života.

Štěpán Vizina

ASITIS.cz,  Odborník na odolnost vůči změně klimatu a programový manažer projektů P2R

Socioekonomické výzvy

Zhoršující se klima se potkává s demografickými a ekonomickými problémy v území. Stárnutí populace a vylidňování jsou palčivé zejména na Přerovsku. Město zaznamenalo za posledních 20 let pokles obyvatel z 47 000 na 41 600 a index stáří (poměr seniorů vůči dětem) stoupl z 95 na alarmujících 178 %. Ubývající mladí lidé a rostoucí počet seniorů znamenají menší pracovní sílu a zároveň vyšší zranitelnost obyvatel (senioři patří k nejohroženějším skupinám vůči horku a dalším extrémům). Region jako celek má relativně nižší ekonomickou výkonnost a některé periferie trpí odlivem mladých lidí. Nezaměstnanost v Přerově (5,2 % v roce 2021) převyšuje celostátní průměr, což odráží nutnost hospodářské transformace a přílivu investic. Další výzvou je nedostatek financí v obecních rozpočtech. Mnoho obcí i samotné město Přerov se potýkají s napjatým hospodařením a chybějícími zdroji na velké projekty. „Chybí peníze“ zaznívalo ostatně i na prvních setkáních stakeholderů, kde účastníci opakovaně poukazovali na nedostatečné financování adaptačních opatření.

Za komplikovanou situací stojí částečně i nízká motivace a omezené kapacity k řešení klimatických témat. Řada strategických dokumentů (např. územní plány či rozvojové koncepce) už sice klimatická rizika zmiňuje, ale podle účastníků workshopů často není dostatečný „drive“ k jejich realizaci v praxi. Malé obce mají omezené odborné zázemí a chybí jim pracovníci věnující se čistě agendě adaptace. Bariérou je i složitá legislativa a administrativní procesy, například zdlouhavé stavební řízení či kritizovaný zákon o veřejných zakázkách, který upřednostňuje nejnižší cenu před kvalitou řešení. Tyto faktory vedou k roztříštěnosti úsilí a ke koordinačním problémům: klimatická opatření se řeší izolovaně v různých odborech a chybí celkové sladění napříč sektory a úrovněmi správy.

Výstupy úvodních workshopů v rámci P2R tato zjištění potvrdily. Zástupci kraje, města, firem, neziskovek i akademické sféry se shodli, že změna klimatu již reálně dopadá na jejich fungování. Zmiňovali např. rostoucí náklady na energie a údržbu, větší frekvenci extrémů počasí či výskyt nových škůdců v zemědělství. Jako hlavní překážky adaptace jmenovali nedostatek financí, slabou osvětu a malou provázanost mezi aktéry. Jasně zazněla potřeba lepší spolupráce mezi samosprávami, státem, firmami i veřejností: „chybí setkávání veřejného a soukromého sektoru, koordinace napříč úřady je velmi těžká“, zaznělo na krajském workshopu. Celkový obrázek výchozí situace tak ukázal nejen objektivní data (klimatické analýzy a statistiky), ale i subjektivní pohled místních aktérů na to, co je trápí a co by potřebovali změnit, aby se region i město dokázaly s klimatickou výzvou vypořádat

Řešení a metodika

Přístup ASITIS v první fázi projektu P2R lze charakterizovat jako datově podložený, participativní a mezioborový. Nejprve proběhla důkladná analýza dat o regionu a městě – klimatických, geografických i socioekonomických. Zlínský kraj  i město Přerov se například zapojil do sebehodnocení pomocí metodiky Resilience Maturity Curve (RMC), které umožnilo objektivně zhodnotit současnou úroveň připravenosti na klimatická rizika. Tato analýza odhalila silné i slabé stránky stávajících kapacit a pomohla určit, na co se zaměřit při plánování dalšího postupu.

Následně projekt přistoupil k mapování klíčových systémů a zranitelností. Ve Zlínském kraji tým identifikoval hlavní komunitní systémy (vodní hospodářství, energetika, zdravotnictví, doprava, zemědělská krajina aj.) a pomocí tzv. dopadových řetězců (impact chains) zkoumal, jak by tyto systémy ovlivnily různé klimatické jevy. Paralelně byla sestavena mapa zainteresovaných stakeholderů, od odborníků krajského úřadu a magistrátu Přerova, přes zástupce firem (např. vodáren, energetických společností, průmyslu), akademiky až po neziskové organizace a komunitní iniciativy. Důraz byl kladen i na zapojení zranitelných skupin obyvatel, jako jsou senioři, děti nebo třeba zemědělci na suchem ohrožených územích. Tím se od počátku zajistilo, že plánování odolnosti nebude jen technokratickým cvičením, ale zahrne sociální rozměr a potřeby těch nejohroženějších.

Celý proces probíhal formou workshopů a moderovaných diskusí. Role facilitátora, kterou plnila společnost Participation Factory, byla zde zásadní. Nezávislé vedení diskuse pomohlo překlenout případné rozpory mezi účastníky a udržet fokus na řešení. Participation Factory zajistila vhodné participativní metody (brainstorming, world café, mentimetrové hlasování apod.) a díky expertním znalostem dokázala vnášet do debaty data a příklady z praxe. Významná byla také mezioborová koordinace. V pracovních skupinách se potkávali odborníci různých profesí, což vedlo k novým vhledům. Například diskuze o riziku sucha zahrnovala agronomy, vodohospodáře i zástupce hasičů, takže výsledný seznam opatření zohledňoval jak krajinotvorná řešení, tak zlepšení krizové připravenosti.

Díky tomuto přístupu se již v průběhu projektu začaly formovat první návrhy řešení a vize do budoucna. Na workshopech účastníci společně definovali cíle klimatické odolnosti – nejen tvrdá opatření (jako konkrétní stavby či úpravy), ale i širší vize typu „zlepšit kvalitu života a vztah lidí k místu“ či „budovat odolné a soudržné komunity“. V Přerově si například stakeholdeři vysnili město, které aktivně zapojuje děti do péče o prostředí a kde funguje otevřená komunikace radnice s občany (myšlenka zřídit městského „facilitátora“ pro komunikaci se veřejností). Tyto vize poskytnou směr pro tvorbu strategie – jsou jakýmsi kompasem, aby navržená opatření nesledovala jen izolované cíle, ale přispěla k celkové prosperitě a soudržnosti regionu.

Výstupem metodické fáze je ucelený rámec pro další plánování. Data z analýz, výsledky sebehodnocení i podněty z participace byly shrnuty do Baseline Assessment dokumentů (pro kraj a město) – tyto zprávy tvoří základ pro přípravu navazujících strategií a plánů. Zlínský kraj nyní na základě zjištění P2R připravuje vůbec první komplexní Strategii klimatické odolnosti kraje a související investiční plán adaptačních opatření. V Přerově projekt navazuje na existující Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP) a Adaptační strategii města. Oba dokumenty obohacuje o nové priority a zejména o akční program konkrétních projektů s odhadem nákladů. Metodika P2R tak přímo podporuje vznik strategických dokumentů (jako jsou SECAPy) a zajišťuje, že tyto strategie jsou postavené na datech, participaci a mezinárodních osvědčených postupech.

Klíčová zjištění a doporučení

Během projektu P2R se podařilo identifikovat hlavní potřeby, rizika a příležitosti pro Zlínský kraj i Přerov a formulovat z nich doporučení do budoucna. Mezi klíčová zjištění patří, že nejzávažnějším rizikem zůstávají povodně (říční i přívalové) a že adaptační kapacita je zatím omezená nedostatečně připravenou infrastrukturou a chybějícím systémovým plánováním. Návrhy proto směřují ke změně dosavadního přístupu. Místo reaktivního řešení následků je potřeba proaktivně posilovat odolnost celého území. K tomu je nezbytné zajistit několik základních podmínek: stabilní financování, dobrou koordinaci napříč aktéry a zapojení veřejnosti. Z projektu vyplynulo, že Zlínský kraj a Přerov by měly úzce spolupracovat a přenášet dobrou praxi mezi sebou navzájem. To, co se osvědčí v Přerově (např. participativní práce s veřejností či konkrétní pilotní opatření), může kraj rozšířit i do dalších obcí. A naopak krajské strategické aktivity (třeba vzdělávací kampaně či dotační programy) mohou podpořit místní projekty v Přerově.

Účastníci workshopu v Přerově, zástupci klíčových aktérů z města, velmi přesně pojmenovali, co území trápí. Přehřívání ulic, nedostatek stínu, úbytek zeleně i vody v krajině. Významnou roli přitom hraje i příměstská krajina a zemědělství, které ovlivňují mikroklima města i jeho zázemí. Zároveň sami navrhli řešení: více stromů, vodní prvky, propustné povrchy a lepší hospodaření s krajinou. To je cenné. Když město dokáže naslouchat svým partnerům, vznikají návrhy, které jsou realistické a mají šanci přežít i politické cykly.
Ve Zlínském kraji bylo naopak znát, že lidé vnímají klimatickou změnu nejen jako ekologické, ale i organizační téma. Opakovala se slova jako koordinace, spolupráce, meziresortnost. Kraj může být tím, kdo tyto linky propojí, nabídne metodiku, data, financování i prostor pro sdílení zkušeností. To je klíč k systémové odolnosti.

Štěpán Vizina

ASITIS.cz,  Odborník na odolnost vůči změně klimatu a programový manažer projektů P2R

Doporučená opatření vzešlá z P2R pokrývají několik oblastí – od technických řešení po „měkké“ aktivity. Mezi konkrétní příklady patří zejména:

• Modrozelená infrastruktura: Budování parků, alejí, zelených střech a dalších prvků, které spojují výhody městské zeleně a vody. Cílem je ochlazovat rozpálené ulice, zlepšovat mikroklima a zadržovat dešťovou vodu přímo v místě spadu. Modrozelená infrastruktura byla označena za investiční prioritu číslo 1, protože přináší vícenásobné přínosy – snižuje riziko povodní, zmírňuje horko a zároveň zkrášluje veřejný prostor.
• Zadržování vody v krajině: Protipovodňová a retenční opatření v širším území kraje, zejména na vodních tocích a zemědělské půdě. Patří sem budování suchých poldrů, obnova mokřadů, revitalizace meliorovaných potoků či zřizování retenčních nádrží. Například se ukázalo, že plánovaný poldr na řece Bečvě by při nedávné povodni významně snížil škody. Takové projekty existují, ale je nutné dotáhnout je do realizace. Doporučuje se proto navýšit prevenci proti suchu i povodním a využít přírodě blízká opatření k posílení retenční schopnosti krajiny.
• Zapojení soukromého sektoru a principy ESG: Do financování a realizace opatření je třeba více zapojit firmy a investory, mimo jiné skrze koncepty ESG (Environmental, Social, Governance). V kraji už existují pozitivní příklady: např. potravinářský podnik Orkla Foods (Hamé) v Babicích investoval 85 mil. Kč do recyklace vody a ročně tak ušetří 300 milionů litrů (75 % původní spotřeby) a 5 000 MWh energie. Takové inovativní projekty by měly být propagovány a přenášeny dále. Doporučuje se vytvořit platformu pro sdílení know-how mezi firmami a motivovat podniky k investicím do odolnosti (např. daňovými úlevami, veřejným uznáním či partnerstvími veřejného a soukromého sektoru).
• Osvěta a vzdělávání: Dlouhodobé zvýšení odolnosti se neobejde bez změny myšlení a postojů obyvatel. Proto se doporučuje zavést programy environmentální výchovy od mateřských a základních škol, které děti přirozeně vtáhnou do tématu – děti pak znalosti přenesou i do svých rodin. Vedle formálního vzdělávání je klíčová osvěta veřejnosti (např. informační kampaně o úsporách vody, semináře pro zemědělce o adaptaci, soutěže pro školy na téma klima). Dospělou populaci je vhodné aktivizovat skrze komunitní akce – např. společné sázení stromů, kde si lidé k opatřením vytvoří vztah. Neméně důležité je zvyšovat povědomí mezi rozhodovateli a úředníky. Pravidelné tréninky a výměna zkušeností napříč municipalitami mohou zajistit, že téma adaptace nezapadne ani po příštích volbách.

Kromě výše uvedeného klade projekt důraz na lepší institucionální koordinaci. Jedním z doporučení je zavést na magistrátu či krajském úřadě roli koordinátora pro adaptaci (či zmíněného „městského facilitátora“), který by měl na starosti průběžné sledování plnění klimatických opatření a komunikaci mezi odbory. Taková pozice by pomohla udržet kontinuitu – zajistila by, že navržená opatření se budou posouvat kupředu i při personálních změnách a že informace budou proudit napříč organizací. Celkově platí, že dobrá koordinace (jak mezi městem a krajem, tak mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem) je předpokladem úspěchu. Bez ní nelze efektivně využít finance ani know-how, které jsou k dispozici. Zlínský kraj a Přerov mají po projektu P2R v rukou sadu návrhů a opatření; nyní je potřeba z nich vytvořit realizační program s jasnými kompetencemi, termíny a zdroji, aby se doporučení proměnila v konkrétní činy.

Výsledky a dopady

Realizace projektu Pathways2Resilience přinesla hmotné i nehmotné výsledky, které posunuly Zlínský kraj a Přerov blíže k odolné budoucnosti. Především došlo ke vzniku plánovacího rámce, na který mohou oba subjekty navázat. Zlínský kraj má připraveny podklady pro zpracování strategie klimatické odolnosti a navazujícího akčního plánu/investičního balíčku opatření. Přerov zase v rámci P2R aktualizoval svůj SECAP a Adaptační strategii obohatil je o zásobník konkrétních projektů včetně odhadu investičních nákladů a potenciálních zdrojů financování. Obě pilotní lokality tak získaly jasný směr: vědí, jaké jsou jejich priority, co chtějí realizovat v nejbližších letech i jaké benefity to přinese. Například Přerov nyní plánuje v horizontu 10–15 let uskutečnit několik zásadních adaptačních projektů (od zelené infrastruktury přes hospodaření s vodou po modernizaci technických sítí). Tyto investice nejen zvýší odolnost města, ale přispějí i ke zlepšení kvality života obyvatel a zatraktivnění městského prostředí. Z pohledu Zlínského kraje se díky projektu P2R poprvé daří systematicky integrovat téma adaptace do krajských politik. Klimatická opatření budou zakomponována do strategických dokumentů kraje a stanou se součástí běžné agendy (např. v územním plánování, rozvoji venkova či krizovém řízení). Tím kraj mimo jiné splní požadavky vyplývající z evropských závazků, například vypracování akčních plánů pro klima a energii a plánování klimatických investic, jak předpokládá i mise EU.

Kromě strategických výstupů projekt nastartoval novou kulturu spolupráce. Poprvé v historii se v regionu sešli u jednoho stolu zástupci různých sektorů, aby společně diskutovali o klimatu a tento dialog bude pokračovat. Vznikla neformální platforma aktérů odolnosti, která může sloužit k dalšímu sdílení informací a zkušeností. Zlínský kraj deklaroval, že chce udržet síť zainteresovaných stran i po skončení projektu a využívat ji například jako poradní sbor při implementaci strategie. Město Přerov navázalo díky P2R užší kontakty s experty z univerzit (UP Olomouc) a dalších organizací, což mu dává lepší přístup k nejnovějším poznatkům a inovacím. Celkově se dá říct, že v regionu i městě se podařilo zvýšit povědomí o nutnosti adaptace. Téma klimatické odolnosti se dostalo do popředí zájmu vedení kraje i radnice a získalo politickou podporu. To je významný posun, neboť bez podpory shora bývají podobné iniciativy obtížně udržitelné.

Konkrétní přínosy pro Přerov

Konkrétní přínosy pro Přerov lze spatřovat v několika rovinách. Zaprvé, město má nyní připravené projektové fiše a náměty, s nimiž se může hlásit o financování (ať už z operačních programů, Modernizačního fondu nebo jiných zdrojů). Příkladem je projekt na systém vsakovacích příkopů a zelených pásů v centru města, který vzešel z P2R a který by mohl být financován z prostředků OPŽP. Zadruhé, Přerov si osahal nové participativní metody. Například formát “world café” či „fishbowl“ diskuze s veřejností. Tyto zkušenosti může město využít i v jiných oblastech plánování (např. při tvorbě komunitního plánu sociálních služeb apod.). Zatřetí, díky projektu se podařilo vytvořit pozitivní publicitu. To může pomoci zlepšit vnímání města (které bylo donedávna považováno za ekonomicky upadající) a přilákat například nové investory či obyvatele. Neméně důležité jsou “měkké” dopady: uvnitř magistrátu se vytvořil sehraný tým napříč odbory (majetku, stavební, životního prostředí aj.), který společně pracoval na P2R. Tato interdisciplinární spolupráce bude nepochybně přínosná i do budoucna při realizaci projektů.

Konkrétní přínosy pro Zlínský kraj

Pro Zlínský kraj znamená projekt Pathways2Resilience především posun v systematickém plánování. Kraj doposud neměl ucelenou klimatickou strategii; nyní ji získává a s ní i konkrétní opatření, která bude moci realizovat (vlastními silami nebo ve spolupráci s obcemi). To kraji usnadní přístup k financím, ať už z národních zdrojů, nebo z evropských programů (Horizon, LIFE, Modernizační fond aj.), které stále častěji požadují, aby žadatelé měli plán adaptace. Kraj tak bude lépe připraven čerpat dotační podporu a financovat projekty, jako jsou například protipovodňové stavby, úpravy krajiny nebo chytré varovné systémy. Dalším přínosem je, že kraj navázal užší komunikaci s obcemi ohledně klimatických témat. V rámci projektu proběhly diskuse se starosty a zástupci ORP, což pomohlo sladit vnímání problému napříč úrovněmi správy. Do budoucna může kraj sloužit obcím jako metodická podpora a koordinátor (např. poskytovat data, odborné konzultace či školení), čímž se zvýší účinnost adaptací v celém regionu. V neposlední řadě projekt posílil image Zlínského kraje jako regionu, který se aktivně hlásí k řešení globálních výzev. To může být výhodou třeba při navazování mezinárodních partnerství, výměně know-how s jinými regiony EU apod.

Závěrem

Případová studie Zlínského kraje a Přerova dokazuje, že být připraveni na klimatickou změnu se vyplácí. Investice do odolnosti dnes znamenají menší škody zítra a hlavně kvalitnější život v našich městech a regionech. Zkušenost Pathways2Resilience ukazuje ostatním krajům a municipalitám jasnou cestu: začít strategicky plánovat adaptaci, zapojit partnery, inspirovat se dobrými příklady a nebát se inovací. ASITIS je připravena být na této cestě vaším průvodcem. Partnersky, odborně a s optimismem. Zlínský kraj a Přerov už vykročily vstříc odolné budoucnosti. Přidejte se k nim i vy a buďte také připraveni na klimatickou změnu!

Stáhněte si reporty, inspirujte se

Vyplňte formulář níže a stáhněte si Baseline reporty pro Zlínský kraj i Přerov.