Když mluvíme o suchu, často máme tendenci hledat odpověď v množství srážek. Prší méně? Prší více? Ještě před několika desetiletími by takové srovnání mohlo dávat poměrně dobrý obrázek o tom, kolik vody má krajina k dispozici. Dnes už samotný roční úhrn srážek nestačí.

V České republice se dlouhodobý průměr ročních srážek výrazně nemění. Přesto se zvyšuje riziko sucha a půdní vláhy v některých částech roku ubývá.
Proč?
Protože nezáleží jen na tom, kolik vody spadne z nebe. Záleží také na tom, kdy spadne, v jaké podobě, jak rychle odteče, kolik jí půda dokáže zadržet a kolik vody mezitím spotřebuje vegetace.
Proč?
Protože nezáleží jen na tom, kolik vody spadne z nebe. Záleží také na tom, kdy spadne, v jaké podobě, jak rychle odteče, kolik jí půda dokáže zadržet a kolik vody mezitím spotřebuje vegetace.
Teplejší klima znamená větší tlak na vodní bilanci
„Jedním z nejdůležitějších faktorů je rostoucí teplota. Teplejší atmosféra zvyšuje takzvanou atmosférickou poptávku po vodě. Jednoduše řečeno, za teplejších podmínek se voda z půdy a vegetace může rychleji vracet do atmosféry.“

Eva Birgusová
ASITIS.cz, vedoucí týmu adaptace na klimatickou změnu.
Vegetační sezóna tak klade na půdní zásoby vody stále větší nároky. Nejvýrazněji se tento trend projevuje na jaře a v průběhu léta, kdy rostliny potřebují vodu právě v období, kdy se zároveň zvyšuje její ztráta z půdy.
To má důležitý důsledek.
Stejné množství srážek dnes nemusí znamenat stejné množství vody dostupné pro půdu a vegetaci jako v minulosti.
Pokud je tepleji a vegetace je aktivní, voda se z půdy může ztrácet rychleji. Krajina tak může vstupovat do období sucha s menší zásobou vody, než tomu bývalo dříve.
To má důležitý důsledek.
Stejné množství srážek dnes nemusí znamenat stejné množství vody dostupné pro půdu a vegetaci jako v minulosti.
Pokud je tepleji a vegetace je aktivní, voda se z půdy může ztrácet rychleji. Krajina tak může vstupovat do období sucha s menší zásobou vody, než tomu bývalo dříve.

Vegetace začíná vodu spotřebovávat dříve

Další část skládačky souvisí s nástupem vegetační sezóny.
Teplejší jaro znamená, že rostliny mohou začít rašit a růst dříve. To samo o sobě nemusí být problém. Pokud ale současně není v půdě dostatek vody, začíná vegetace čerpat dostupnou vodu dříve a půdní zásoba se vyčerpává rychleji.
Neznamená to tedy jednoduše, že stromy potřebují více vody. Přesnější je říct, že se prodlužuje období, kdy může být vegetace vystavena vysoké vodní poptávce, a voda se v některých obdobích spotřebovává dříve.
Teplejší jaro znamená, že rostliny mohou začít rašit a růst dříve. To samo o sobě nemusí být problém. Pokud ale současně není v půdě dostatek vody, začíná vegetace čerpat dostupnou vodu dříve a půdní zásoba se vyčerpává rychleji.
Neznamená to tedy jednoduše, že stromy potřebují více vody. Přesnější je říct, že se prodlužuje období, kdy může být vegetace vystavena vysoké vodní poptávce, a voda se v některých obdobích spotřebovává dříve.
„To je důležité například při plánování nové výsadby. Strom, který dnes vysadíme, nebude růst ve stejných klimatických podmínkách po celou dobu svého života. Bude růst v prostředí, kde pravděpodobně bude tepleji, bude vystaven čím dál sušší půdě a zcela jinému režimu srážek.“

Lenka Foltýnová
ASITIS.cz, Climate data analyst.
Sníh není jen zimní dekorace
Do vodní bilance vstupuje také sníh.
Sněhová pokrývka představuje významný zdroj půdní vláhy zejména na začátku jara. Při postupném tání se voda dostává do půdy a přispívá také k doplňování zásob podzemní vody.
Pokud se mění množství sněhu a načasování jeho tání, mění se také způsob, jakým se voda dostává do krajiny.
Sněhová pokrývka představuje významný zdroj půdní vláhy zejména na začátku jara. Při postupném tání se voda dostává do půdy a přispívá také k doplňování zásob podzemní vody.
Pokud se mění množství sněhu a načasování jeho tání, mění se také způsob, jakým se voda dostává do krajiny.

Když zaprší, neznamená to, že voda zůstane v krajině
Představme si letní bouřku. Během krátké doby může spadnout velké množství vody. Z pohledu srážkového úhrnu je to dobrá zpráva. Z pohledu krajiny už ale nemusí být.
Pokud je půda suchá, utužená nebo má nízkou infiltrační schopnost, nemusí být schopna přijmout vodu tak rychle, jak přichází. Voda potom odtéká po povrchu.
A právě tady vzniká jeden z největších paradoxů současné krajiny: můžeme mít zároveň přívalovou povodeň a sucho.
Proto není možné zaměňovat srážkový úhrn za množství vody, které krajina skutečně využije.
Povodeň a sucho mohou mít stejnou příčinu

Povodně i sucho mohou mít v krajině společnou příčinu: rychlý odtok vody. K němu přispívají například odvodnění melioracemi, napřímené vodní toky, nedostatek krajinných prvků, pokryv půdy a způsob hospodaření.
Výsledkem je paradoxní situace.
Když přijde hodně vody najednou, krajina ji nedokáže dostatečně zadržet a vzniká riziko povodní nebo eroze. Když pak srážky na delší dobu ustanou, voda už v území není a nastává sucho.
Problém tedy není pouze v množství vody, ale také v rychlosti jejího pohybu krajinou.
Výsledkem je paradoxní situace.
Když přijde hodně vody najednou, krajina ji nedokáže dostatečně zadržet a vzniká riziko povodní nebo eroze. Když pak srážky na delší dobu ustanou, voda už v území není a nastává sucho.
Problém tedy není pouze v množství vody, ale také v rychlosti jejího pohybu krajinou.
Voda, půda a krajinné prvky tvoří jeden systém
Představme si zemědělskou půdu na svahu bez vegetačních pásů, mezí nebo dalších prvků, které by zpomalily povrchový odtok.
Při intenzivním dešti se voda soustředí do odtokových drah, získává rychlost a odnáší s sebou půdu.
Vodní eroze přitom není pouze problémem zemědělce. Ohrožuje více než polovinu zemědělské půdy a její následky se projevují také v obcích, například zanášením toků a nádrží nebo zvýšenými náklady na údržbu.
Při intenzivním dešti se voda soustředí do odtokových drah, získává rychlost a odnáší s sebou půdu.
Vodní eroze přitom není pouze problémem zemědělce. Ohrožuje více než polovinu zemědělské půdy a její následky se projevují také v obcích, například zanášením toků a nádrží nebo zvýšenými náklady na údržbu.

„Řešením mohou být například zatravněné dráhy odtoku, protierozní meze, vsakovací průlehy, půdoochranné postupy nebo další krajinné prvky.
Jejich přínos ale není pouze protierozní.
Stejný prvek může současně zpomalovat odtok, podporovat vsakování vody, zvyšovat ekologickou stabilitu a vytvářet prostor pro další organismy.
Právě v tom spočívá princip funkční a pestré krajiny.“
Jejich přínos ale není pouze protierozní.
Stejný prvek může současně zpomalovat odtok, podporovat vsakování vody, zvyšovat ekologickou stabilitu a vytvářet prostor pro další organismy.
Právě v tom spočívá princip funkční a pestré krajiny.“

Eva Birgusová
ASITIS.cz, vedoucí týmu adaptace na klimatickou změnu.
Funkční krajina není jen zelenější krajina

Funkční a pestrá krajina není pouze krajina s větším množstvím zeleně. Je to krajina, která poskytuje dostatek vody, pomáhá chránit před přívalovými srážkami, zlepšuje prostupnost a současně vytváří podmínky pro život mnoha druhů rostlin a živočichů a rekreaci člověka.
To znamená, že adaptační opatření bychom neměli plánovat izolovaně.
Tůň není pouze opatření proti suchu.
Mez není pouze protierozní prvek.
Strom není pouze zdroj stínu.
Revitalizovaný tok není pouze protipovodňové opatření.
Dobře navržené opatření může řešit několik problémů současně.
Například obnova mokřadu může pomoci zadržet vodu, podpořit biodiverzitu a obnovit přirozenější vodní režim. Vegetační pás může zpomalit odtok, omezit erozi a zároveň vytvořit biotop.
Právě proto je důležité přemýšlet o území jako o systému.
To znamená, že adaptační opatření bychom neměli plánovat izolovaně.
Tůň není pouze opatření proti suchu.
Mez není pouze protierozní prvek.
Strom není pouze zdroj stínu.
Revitalizovaný tok není pouze protipovodňové opatření.
Dobře navržené opatření může řešit několik problémů současně.
Například obnova mokřadu může pomoci zadržet vodu, podpořit biodiverzitu a obnovit přirozenější vodní režim. Vegetační pás může zpomalit odtok, omezit erozi a zároveň vytvořit biotop.
Právě proto je důležité přemýšlet o území jako o systému.
Krajina, která vodu neztrácí
Mění se teplota. Vegetace může začínat aktivní sezónu dříve. Sníh přestává být tak spolehlivou zásobárnou vody. Srážky mohou přicházet v intenzivnějších epizodách. A zároveň je řada míst stále nastavena tak, aby vodu co nejrychleji odvedla pryč. Klimatická změna tyto tlaky zesiluje.
Stav krajiny ale významně ovlivňuje, jaké budou jejich důsledky.
Proto adaptace není jen o tom vysadit více stromů, postavit protipovodňovou hráz nebo vytvořit jednu retenční nádrž.
Je o obnovení schopnosti krajiny vodu přijmout, zpomalit, zadržet a postupně ji využít.
A právě taková krajina je nejen odolnější vůči suchu a přívalovým srážkám. Je také pestřejší, ekologicky stabilnější a příjemnější pro život.
Funkční krajina není krajina bez extrémů. Je to krajina, která má kapacitu je zvládat.
Stav krajiny ale významně ovlivňuje, jaké budou jejich důsledky.
Proto adaptace není jen o tom vysadit více stromů, postavit protipovodňovou hráz nebo vytvořit jednu retenční nádrž.
Je o obnovení schopnosti krajiny vodu přijmout, zpomalit, zadržet a postupně ji využít.
A právě taková krajina je nejen odolnější vůči suchu a přívalovým srážkám. Je také pestřejší, ekologicky stabilnější a příjemnější pro život.
Funkční krajina není krajina bez extrémů. Je to krajina, která má kapacitu je zvládat.












