Co je to uhlíková stopa?
Vliv lidské společnosti má stále větší dopad na přírodu a s tím spojené změny klimatu, které způsobují stále se zvyšující množství skleníkových plynů v atmosféře. Tyto emise jsou zejména výsledkem spalování fosilních paliv, jako jsou ropa, zemní plyn a uhlí, která obsahují uhlík starý miliony let.
Právě uhlíková stopa je měřítkem množství skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO2), které se uvolňují do atmosféry v důsledku lidské činnosti. Tyto emise jsou vyjádřeny v ekvivalentech CO2 a měří se v gramech, kilogramech nebo tunách. Uhlíková stopa zahrnuje přímé i nepřímé emise vzniklé během životního cyklu produktů, služeb nebo činností.
Přímá (primární) uhlíková stopa
Přímá (primární) uhlíková stopa: Skleníkové plyny, které jsou přímo uvolňovány při konkrétních činnostech, jako je spalování fosilních paliv při dopravě, topení nebo vaření. Patří sem i spotřeba elektrické energie, jejíž výroba může produkovat emise CO2.
Uhlíkovou stopu, tedy celkové emise oxidu uhličitého (CO₂) spojené s lidskými aktivitami, můžou být hodnoceny z různých perspektiv. Dvě hlavní jsou produkční a spotřebitelská perspektiva. Produkční perspektiva se zaměřuje na emise vzniklé během ekonomických výrobních činností v dané zemi, zatímco spotřebitelská perspektiva se soustředí na emise spojené s konečnou spotřebou produktů, včetně těch, které byly vyrobeny v zahraničí a dovezeny pro spotřebu.
Nepřímá (sekundární) uhlíková stopa:
Nepřímá (sekundární) uhlíková stopa: Emise spojené s celým životním cyklem produktů nebo služeb, například s výrobou automobilu, přípravou potravin nebo balením produktů. Tyto emise vznikají v různých fázích, od výroby až po spotřebu.
Dle aktuálních údajů EUROSTATU (2024) v roce 2021 globální emise CO₂ dosáhly 37,9 miliard tun. Z toho EU vyprodukovala 3 miliardy tun, což představuje přibližně 8 % celosvětových emisí. Konečná spotřeba v EU však způsobila emise ve výši 3,5 miliardy tun, což je přibližně 9 % globálních emisí. To zahrnuje i 1,1 miliardy tun emisí, které pocházely z nečlenských zemí EU prostřednictvím dovozu zboží.
V rámci spotřebitelských emisí CO₂ v EU pocházelo 69 % z ekonomiky EU samotné. Zbylé emise byly spojeny s výrobou v zahraničí, přičemž největší podíl měl dovoz z Číny (8,5 %), následován Ruskem (4,8 %) a Spojenými státy a Indií (oba 1,6 %).
Výpočet uhlíkové stopy
Výpočet uhlíkové stopy (jednotlivce, instituce, státu, odvětví nebo města) zahrnuje tedy součet všech vyprodukovaných skleníkových plynů z různých činností. Tyto emise jsou odvozeny například z množství spáleného paliva. Emise CO2 lze také kompenzovat, například vysazením stromů nebo nákupem uhlíkových kompenzací, tzv. uhlíkových „odpustků”, které vyrovnávají emise z aktivit, jako je letecká doprava. Pro kompenzaci emisí CO2 za celý život by bylo potřeba přibližně čtyř stromů.