Prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu: co znamená a proč je důležité?

Prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu (neboli climate proofing) je proces, jehož cílem je zajistit, aby realizované stavební projekty nebo investice do infrastruktury odpovídaly dlouhodobým cílům ochrany klimatu a zároveň byly odolné vůči projevům měnícího se klimatu. Týká se nejen zcela nových projektů, ale i modernizací, rekonstrukcí či větších úprav již existující infrastruktury.

Climate proofing je vyžadován nejčastěji v rámci projektů IROP, národního plánu obnovy, fondu pro spravedlivou transformaci a dalších.

Metodický rámec:

Jako hlavní metodický návod, jak klimatické prověření provádět, slouží dokument „Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu“ obsahující i doporučení pro výběr scénářů vývoje klimatu, časových horizontů hodnocení či způsobu zapracování výsledků do projektové dokumentace.

Proces prověřování je rozdělen do dvou pilířů (zmírňování=mitigace a přizpůsobování=adaptace) a dvou fází (prověření a podrobná analýza).

Mitigace

Zahrnuje zjištění emisí skleníkových plynů (tzv. uhlíkové stopy) a posouzení, zda projekt nepřekračuje stanovené limity (např. 20 tis. tun CO₂ ekv. ročně). Kde je potřeba, dochází k detailnímu výpočtu emisí podle příslušných metodik. Součástí je i ověření souladu s klimatickými závazky ČR a EU pro rok 2030 a s klimatickou neutralitou do roku 2050.

Adaptace

Cílem je zajistit odolnost projektu vůči dopadům změny klimatu: povodním, vysokým teplotám a vlnám horka, suchu, požárům a dalším extrémním jevům. Probíhá ve dvou krocích: prověření (fáze 1) – analýza citlivosti, expozice a zranitelnosti projektu, a pokud se zjistí významná rizika, následuje podrobná analýza (fáze 2), jež navrhne konkrétní adaptační opatření.

Obr.: Přehled součástí dokumentace k prověřování z hlediska klimatického dopadu.
Zdroj: Převzato z Technických pokynů k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021–2027 (2021/C 373/01), barevně upraveno, ASITIS

Které projekty podléhají klimatickému prověření?

Obecně je vyžadováno pro projekty týkající se dopravní infrastruktury (silnice, železnice, mosty, cyklostezky a stezky pro pěší…), energetické infrastruktury (elektrárny, distribuční sítě, bateriová úložiště), vodohospodářských infrastruktury (vodovody, protipovodňové hráze, rybníky, čistírny odpadních vod), budov nebo veřejných prostranství (parky, modrozelená infrastruktura). Naopak klimatické prověření se nevyžaduje u neinvestičních projektů, plánovacích dokumentů, nákupu vybavení do stávajících budov nebo městského mobiliáře.

Jaká klimatická rizika mohou ohrozit projekty v ČR?

Klimatická změna přináší stále častější výkyvy počasí, které mohou výrazně ovlivnit infrastrukturní projekty a investice. Teplotní extrémy a vlny horka nejvíce postihují hustě zastavěné městské oblasti s nedostatkem zeleně, kde zvyšují přehřívání budov, ovlivňují tepelný komfort a zdraví obyvatel, narušují dopravu a způsobují usychání vegetace. Sucho ohrožuje zejména zemědělskou krajinu a zastavěná území s nepropustnými povrchy, kde se voda nemůže vsakovat. Vydatné srážky vedou k přívalovým povodním a ohrožují domy, infrastrukturu a průmysl. Povodně zaplavují území mimo koryta řek, ničí majetek a mohou být způsobeny přírodními jevy (tání, silné deště) nebo haváriemi vodních děl. Sesuvy půdy, často spuštěné extrémními srážkami nebo táním sněhu, mohou narušit stabilitu svahů a ohrozit budovy či komunikace. Silný vítr a extrémní povětrnostní jevy (bouřky, vichřice, orkány) se očekávají stále častěji a mohou způsobit značné škody na lesích i infrastruktuře.

Jaké projekty jsme již prověřovali?

Správa a údržba silnic

Balíček šesti klimatických prověření zpracovaných v roce 2023 pro Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje zahrnoval následující projekty: II/380 průtah Telnice, II/374 Obřany-Bílovice, II/152 Moravské Bránice – Silůvky, II/379 Kotvrdovice-Senetářov-Podomí, II/422 Ježov-Kyjov, II380 Mutěnice-Hodonín, I/55. U každého záměru byla prověřena také průchodnost území pro volně žijící živočichy. U těchto projektů se většinou jednalo o rekonstrukce, a tyto záměry, vzhledem ke svému charakteru, nepodléhají povinnosti posouzení uhlíkové stopy dle uvedených pokynů MMR. V roce 2024 bylo zpracováno ještě jedno prověření nově navrhovaného obchvatu obce Blučina, u kterého již proběhlo posouzení uhlíkové stopy a výpočet emisí skleníkových plynů. U tohoto projektu byla posouzena také průchodnost území pro obyvatelstvo i živočichy a byla vyhodnocena navržená opatření pro minimalizaci střetů se zvěří.

Vltavská cyklistická stezka

Cílem prověření se stala nová cyklostezka mezi obcí Zdiby a městem Klecany. Stavba zásadním způsobem zvýší bezpečnost provozu v řešeném území. Všechny projekty zahrnující realizaci infrastruktury pro bezpečnou nemotorovou dopravu spadají do kategorie projektů, které nepodléhají povinnosti posouzení uhlíkové stopy. V rámci prověření byla posouzena hlavní rizika vyplývající ze změny klimatu – vlny horka, teplotní extrémy, dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky a sesuvy. Navrhovanou stavbou se zásadním způsobem nezmění odtokové poměry v území a ačkoli dojde k výraznému zvýšení zpevněné plochy, dešťové vody budou odtékat do navazující zeleně, kde zasáknou nebo odtečou do Vltavy, obdobně jako v současnosti.

Grant Help

Jedním z projektů, které jsme prověřovali, je iniciativa města Kladna na podporu udržitelných pohonů v městské hromadné dopravě. Plán města do roku 2030 počítá s rozvojem vozidel na CNG a elektrobusů. Dopravce ČSAD MHD Kladno proto ve spolupráci s městem připravil projekt zaměřený na nákup 16 elektrobusů a výstavbu související dopravní infrastruktury. Výsledky klimatického prověření ukázaly, že celkové emise CO₂ ekvivalentu pro nově pořizovaná vozidla dosahují 418,707 tun ročně, což je hluboko pod mezní hodnotou 20 000 tun CO₂ ekvivalentu za rok. Projekt zároveň přispěje ke snížení emisí v městské hromadné dopravě Kladna o 569,361 tun CO₂ ročně.

Museum+

Jedním z hodnocených projektů je MUSEum+, které představuje inovativní přístup k ochraně kulturního dědictví a jeho adaptaci na změnu klimatu. Cílem projektu je vytvoření nízkouhlíkového veřejného objektu prostřednictvím revitalizace národní kulturní památky v Ostravě. Zároveň klade důraz na minimalizaci spotřeby energie a vody, zlepšení vnitřního mikroklimatu a zvýšení odolnosti budovy vůči klimatickým rizikům.

Projekt se zaměřuje nejen na zmírňování změny klimatu, ale i na přizpůsobení se jejím dopadům – využívá energeticky efektivní řešení, snižuje uhlíkovou stopu a přispívá k udržitelné regeneraci brownfieldů v regionu postiženém útlumem těžby. Jeho realizace podporuje vznik nových pracovních míst a rozvoj znalostní ekonomiky.

Fotografie: Ondřej Durczak

Závěrem

Dokumentace k prověřování z hlediska klimatického dopadu je dnes nezbytnou podmínkou udržitelných investic a staveb. Odráží požadavky evropské i české legislativy a zároveň zajišťuje, že projekty budou odolné vůči projevům změny klimatu i za dvacet či třicet let. Klimatická rizika jsou reálná – je tedy rozumné je zahrnout do samotné přípravy a realizace projektu.

Chcete-li se dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vám pomůžeme s přípravou i vyhodnocením vašich záměrů v souladu s aktuálními požadavky.