Letos jsme dokončili a odevzdali adaptační strategie pro dvě středně velká dvacetitisícová slovenská města. Velmi rozdílné klimatické charakteristiky – teplota, srážky, reliéf krajiny aj. – dané polohou měst, přinesly také v návrhu rozdílná řešení, jak města adaptovat.
Města Brezno a Šala
Brezno je podhorským městem vklíněným mezi Nízké Tatry a Slovenské Rudohoří, rozložené kolem řeky Hron, v nadmořské výšce kolem 500 m n.m., na jehož území se nachází jak vysokohorský vrchol Ďumbieru (2043 m n.m.), tak i Volovské Vrchy vysočinského rázu. Více než polovina kopcovitého území je zalesněná. Naproti tomu Město Šaľa se nachází v rovinatém území Podunajské nížiny s průměrnou teplotou o 5 °C vyšší než Brezno, prakticky bez lesních porostů s rozsáhlou zemědělskou krajinou zabírající více než 90% území.
„Pro město Brezno jsme navrhli 85 různorodých projektů založených na adaptačních a mitigačních opatřeních, pro Šaľu 66 projektů. Projekty jsou postaveny na aplikaci modrozelené infrastruktury do zastavěného území i krajiny, rozšiřování zeleně, zadržování a zpomalování odtoku vody z území, přeměnu nepropustných ploch, úspory energií, podporu osvěty ad. Obě města měla za sebou již řadu vydařených adaptačních projektů a tomu odpovídala i výborná spolupráce.“
Jan Matouš
ASITIS.cz, zpracovatel Adaptační strategie
Výhled do budoucna
Při velkém zjednodušení by se mělo Brezno v budoucích 5 letech orientovat zejména na zlepšování mikroklimatu zastavěného území, zjednodušení péče o zeleň prostřednictvím automatických závlah, odvodnění nezpevněných cest ve volné krajině, ochraně před přívalovými povodněmi a zvelebování vodohospodářské infrastruktury. Šaľa bude potřebovat napnout síly k plné obnově systému zavlažovacích kanálů, výsadbě zeleně a větrolamů v zemědělské krajině, využití vody z artézských studní a zvyšování podílu odolné kvalitní zeleně v zastavěném území.
