Připravte se teď

Pocitové mapy: Město očima těch, kdo v něm žijí

Jan Matouš, konzultant pro klimatickou změnu
Jan Matouš
02/04/2025
  • Adaptace
  • Zeleň
Víte, co jsou pocitové mapy a jak mohou změnit budoucnost vašeho města? V Českém Těšíně díky nim obyvatelé označili místa, kde chybí stín, zeleň nebo kde se cítí dobře – a výsledky byly zahrnuty do plánování adaptačních opatření.
Mapa území města Český Těšín a jeho místních částí, jako jsou Stanislavice, Mistřovice, Koňákov, Horní a Dolní Žukov. Mapa zobrazuje hranice území, hlavní silnice, zelené plochy a zástavbu. Neobsahuje tematická data, slouží jako podkladová orientační mapa.
Obsah článku

Jak obyvatelé Českého Těšína pomáhají utvářet budoucnost svého města

Představte si, že byste mohli jednoduše ukázat na místa ve vašem městě, kde se v parném létě nedá vydržet, kde zoufale chybí stromy nebo kde se vám naopak dýchá nejlépe. A co víc – představte si, že by váš názor skutečně něco změnil. Přesně tomu pomáhají pocitové mapy, které jsme nedávno využili v Českém Těšíně.

Pocitové mapy jsou vlastně takové “mapy zkušeností” – zachycují, jak lidé skutečně vnímají své město. Nejde o složité vědecké analýzy, ale o každodenní zážitky. Kde se cítíte příjemně? Kde vám v létě chybí stín? Kde byste něco v krajině “opravili”?

Obrázek: Pocitová mapa města Český Těšín s barevnou škálou od fialové po žlutou, znázorňující hustotu zaznamenaných bodů, kde žlutá označuje nejvyšší koncentraci.

Pocitová mapa města Český Těšín a okolí s barevnou škálou od fialové po žlutou, znázorňující hustotu zaznamenaných bodů, kde žlutá označuje nejvyšší koncentraci.
Pocitová mapa Českého Těšína se zelenými body, které označují místa s nedostatkem nebo špatným stavem veřejné zeleně, seskupenými do shluků dle počtu podnětů.
Zatímco odborníci posuzují naměřené teploty, proudění vzduchu či modelují odtok srážek z krajiny, jsou to místní obyvatelé, kteří se dělí o zkušenost, jak tyto jevy doopravdy ovlivňují jejich život. Proto jsou pocitové mapy tak cenné při plánování, jak město připravit na změnu klimatu. Díky nim víme, kde:

  • lidé v horkých dnech nejvíce trpí
  • je třeba posílit městskou zeleň
  • se vyskytují problémy při přívalových deštích
  • se naopak lidem dobře dýchá a odpočívá

Obrázek: Pocitová mapa Českého Těšína se zelenými body, které označují místa s nedostatkem nebo špatným stavem veřejné zeleně, seskupenými do shluků dle počtu podnětů.

“Pocitové mapy představují jedinečný nástroj, který propojuje tvrdá analytická data s reálnou zkušeností obyvatel z obce, ve které žijí. Zatímco teplotní mapy nebo modely odtokových poměrů poskytují cenný teoretický základ, pocitové mapy vizualizují, jak tyto jevy skutečně ovlivňují každodenní život lidí ve městě. V Českém Těšíně nám data z pocitových map pomohla prioritizovat adaptační opatření přesně tam, kde jsou nejvíce potřeba a kde budou mít největší pozitivní dopad na kvalitu života obyvatel.”

Petr Klimeš, GIS analytik
Petr Klimeš
ASITIS.cz, GIS analytik

Proměňujeme subjektivní vnímání obyvatel v cenná data pro adaptační strategie

Při tvorbě adaptačních strategií na klimatickou změnu je zapojení místních obyvatel přínosné – nikdo nezná své město lépe než lidé, kteří v něm každý den žijí.  

A jak takový proces vypadá v praxi? 

Pocitová mapa s fialovými body znázorňujícími místa, kde se obyvatelé v horkých dnech cítí příjemně, s vyznačením shluků podle četnosti odpovědí.
Vše začíná vytvořením interaktivní online mapy, kterou zpřístupníme veřejnosti. V případě Českého Těšína byla mapa propagována prostřednictvím webových stránek města, sociálních sítí a místních médií. Důležité je, aby byla mapa intuitivní a její vyplnění nezabralo příliš mnoho času. 

Než však mapu zveřejníme, musíme jasně definovat, jaké informace vlastně chceme získat. V Českém Těšíně jsme se zaměřili na pět klíčových oblastí: místa s nedostatkem či špatným stavem zeleně, lokality, kde se lidé v horku cítí nepříjemně i příjemně, oblasti ohrožené přívalovými povodněmi a místa potenciálně zranitelná budoucími klimatickými změnami. 

Obrázek: Pocitová mapa s fialovými body znázorňujícími místa, kde se obyvatelé v horkých dnech cítí příjemně, s vyznačením shluků podle četnosti odpovědí.
Samotné označení bodu na mapě by však poskytlo jen omezenou informaci. Proto jsme ke každé kategorii připravili doplňující otázky. Například u míst, kde chybí zeleň, jsme se ptali, jaký typ zeleně by zde lidé uvítali – zda vzrostlé stromy, květinové záhony, zelené stěny nebo třeba komunitní zahrady. U lokalit, kde se lidé v horku cítí nepříjemně, nás zajímalo, co by situaci zlepšilo. Takto získané odpovědi nám poskytly hlubší vhled do potřeb obyvatel. 

Obrázek: Pocitová mapa centra Českého Těšína s modrými body označujícími lokality ohrožené přívalovými povodněmi a záplavami, včetně čísel znázorňujících počet bodů ve shluku.
Pocitová mapa centra Českého Těšína s modrými body označujícími lokality ohrožené přívalovými povodněmi a záplavami, včetně čísel znázorňujících počet bodů ve shluku.

“Po ukončení ankety přichází čas na vyhodnocení. V Českém Těšíně se do mapování zapojilo 84 respondentů, kteří zaznačili 1230 bodů. Při analýze jsme se zaměřili na koncentrace bodů v jednotlivých lokalitách, které identifikují problematická místa ve městě. Vyhodnotili jsme nejčastěji zmiňované problémy i návrhy řešení – například u otázky na nedostatek zeleně jsme zjistili, že 40 % respondentů by v označených místech uvítalo vzrostlou zeleň, zatímco záhony, zelené střechy či květinové louky byly preferované méně.”

Jan Matouš, konzultant pro klimatickou změnu
Jan Matouš
ASITIS.cz
Specialista pro klimatickou změnu
Autor Adaptační strategie pro Český Těšín
Pocitová mapa Českého Těšína s červenými body znázorňujícími lokality, kde se lidé v době horka cítí nepříjemně, s číselným označením četnosti výskytu.
Výsledky z pocitových map následně zapracováváme do adaptačních strategií měst a obcí. Získaná data jsou velmi cenná při porovnání s odbornými analýzami – často nám pomáhají potvrdit výsledky odborných studií, někdy však odhalí i problémy, které by mohly být upozaděny.

Obrázek: Pocitová mapa Českého Těšína s červenými body znázorňujícími lokality, kde se lidé v době horka cítí nepříjemně, s číselným označením četnosti výskytu.
V Českém Těšíně nám pocitová mapa například ukázala, že nejproblematičtějšími místy z hlediska tepelného komfortu jsou náměstí ČSA, okolí vlakového nádraží a průmyslových areálů. Naopak jako místo, kde se lidé v horku cítí příjemně, bylo nejčastěji označováno okolí řeky Olše, park za evangelickým kostelem či okolí vodní nádrže Hrabinka – tedy místa s dostatkem stínu a přítomností vodních prvků. 

Obrázek: Pocitová mapa s žlutými body označujícími místa, která by v budoucnu mohla čelit výzvám spojeným s dopady klimatické změny, jako jsou extrémní teploty, sucho nebo záplavy.
Pocitová mapa s žlutými body označujícími místa, která by v budoucnu mohla čelit výzvám spojeným s dopady klimatické změny, jako jsou extrémní teploty, sucho nebo záplavy.

Díky kombinaci odborných analýz a zkušeností místních obyvatel zachycených v pocitových mapách tak vznikají adaptační strategie, které nejen technicky řeší dopady klimatické změny, ale také skutečně odpovídají potřebám lidí a zlepšují kvalitu života ve městě. 

Chcete vypracovat pocitové mapy pro Vaši obec?

Líbil se vám článek?

Nechte si zasílat další články na váš 
e-mail a buďte stále v obraze.
Newsletter formulář (footer)
Přihlášením odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů
Jan Matouš, konzultant pro klimatickou změnu
Autor článku

Jan Matouš

CEO společnosti ASITIS
Jan je vystudovaný systematický biolog a odborník v oblasti adaptace na klimatickou změnu. Má praxi v oblasti zpracování, přípravy a návrhů adaptačních strategií a identifikace adaptačního potenciálu pro krajinu i zastavěné území. Adaptační opatření navrhnul již pro desítky českých obcí a měst a několik měst slovenských. Jeho předností je znalost městského prostředí z pohledu samosprávy, způsobů a reálných možností, jak navrhovaná opatření v území uskutečnit. Své zkušenosti se snaží předávat jak v rámci interního pracovní týmu, tak i veřejnému a soukromému sektoru s cílem podpořit udržitelný rozvoj a přispět ke snížení dopadů klimatické změny.
Více o autorovi

Související témata

Nejnovější články