Dvojí materialita je klíčový koncept v oblasti ESG reportování (environmentální, sociální a správní aspekty), který zavádí požadavek hodnotit a reportovat nejen finanční vlivy externích faktorů na společnost („zvenčí dovnitř“), ale také vlivy, které má samotná společnost na své okolí, tedy na životní prostředí, společnost a ekonomiku („zevnitř ven“). Tento koncept se stal povinným v rámci směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) Evropské unie a zahrnuje komplexní analýzu, která umožňuje firmám být odpovědnější vůči všem zúčastněným stranám.
Materialita „zvenčí dovnitř“ (Outside-in):
Tento tradiční pohled na materialitu se zaměřuje na to, jak udržitelnostní problémy ovlivňují finanční výkonnost společnosti. Zde se zvažuje, jak externí environmentální, sociální nebo správní faktory ovlivňují hodnotu firmy z pohledu investorů. Například:
- Jak klimatická změna, regulace emisí, nedostatek zdrojů či změny v legislativě mohou ohrozit finanční výsledky firmy.
- Dopad reputačních rizik, jako je negativní publicita spojená s environmentálním poškozením či porušením lidských práv, která by mohla snížit tržby nebo zvýšit náklady.
- Finanční rizika spojená s nedodržením nových regulací, jako jsou náklady na adaptaci podnikových procesů či investice do zelených technologií.
Materialita „zevnitř ven“ (Inside-out):
Tento nový pohled, který dvojí materialita přináší, se zaměřuje na to, jak aktivity společnosti ovlivňují širší společnost a životní prostředí. Nejde již jen o vliv na samotnou firmu, ale také o její přímý a nepřímý dopad na:
- Životní prostředí (emise CO2, spotřeba vody, odpadní hospodářství, vliv na biodiverzitu).
- Sociální aspekty (pracovní podmínky, vliv na komunitu, dodržování lidských práv).
- Ekonomické systémy (vytváření pracovních míst, inovace, stabilita dodavatelských řetězců).
Tento pohled umožňuje zainteresovaným stranám vidět nejen to, jak udržitelnost ovlivňuje firmu, ale také jak firma ovlivňuje svět kolem sebe. Povinné reportování těchto aspektů je krokem k větší odpovědnosti firem vůči společnosti a planetě.
Význam pro reportování podle CSRD:
Nová legislativa Evropské unie v podobě směrnice o korporátním udržitelném reportování (CSRD) klade důraz na zavedení dvojí materiality do firemních reportů. To znamená, že firmy nejenže budou muset reportovat, jak udržitelné faktory ovlivňují jejich vlastní finanční výsledky, ale také jak ovlivňují okolní svět. Tato směrnice přikazuje povinnost zveřejňovat informace o:
- Přímých a nepřímých dopadech činností společnosti na životní prostředí a společnost.
- Udržitelnosti podnikání ve smyslu dlouhodobé hodnoty pro všechny zúčastněné strany, nejen pro akcionáře.
Praktické dopady a výhody:
Zavedení dvojí materiality vede k významným praktickým změnám:
- Zvýšená odpovědnost: Firmy budou muset vykazovat nejen pozitivní, ale i negativní dopady svých aktivit. To povede k vyšší kvalitě a transparentnosti ESG reportování.
- Omezení greenwashingu: Firmy budou povinny poskytovat objektivní informace, což výrazně omezí prostor pro greenwashing – tedy zkreslování skutečných ekologických dopadů společnosti.
- Posílení investorské důvěry: Investoři budou mít přístup k objektivním datům o dopadech firemních aktivit, což jim umožní lépe hodnotit dlouhodobou stabilitu a udržitelnost jejich investic. Zájem o tzv. dopadové investování a společensky odpovědné investice (SRI – Socially Responsible Investing) poroste.
Výzvy:
Zavedení dvojí materiality však není bez výzev. Mnoho firem čelí potížím s přizpůsobením svých reportovacích systémů na nové standardy. Je třeba:
- Komplexní sběr dat: Sledovat a vyhodnocovat data nejen o finančních, ale i o environmentálních a sociálních dopadech aktivit společnosti.
- Inkluze všech zainteresovaných stran: Zapojit do procesu nejen akcionáře, ale i další relevantní strany, jako jsou zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé či širší komunita.
Dlouhodobé přínosy:
Přijetí konceptu dvojí materiality může přinést podnikům dlouhodobé výhody v podobě lepšího řízení rizik, zlepšení reputace a vytvoření udržitelnějšího byznys modelu, který je odolný vůči budoucím výzvám, jako jsou klimatické změny nebo změny ve společenských očekáváních
