Skleníkové plyny, včetně oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a fluorovaných plynů (F-plyny), jsou látky, které mají schopnost zachytit teplo ze slunečního záření v atmosféře, čímž přispívají k oteplování Země. V důsledku průmyslové činnosti a využívání fosilních paliv dochází k nadměrným emisím těchto plynů, což vede k narušení rovnováhy atmosféry a ke globálnímu oteplování. Zatímco CO2 je nejznámějším skleníkovým plynem, emise dalších plynů, jako jsou F-plyny a metan, hrají významnou roli, ačkoliv jsou přítomny v menším množství.
Fluorované plyny (F-plyny)
Fluorované plyny jsou uměle vyrobené chemikálie, které se běžně nacházejí v zařízeních, jako jsou chladničky, klimatizace, tepelná čerpadla, aerosolové spreje, rozpouštědla a pěnidla. Ačkoliv jejich přítomnost v atmosféře tvoří pouze zhruba 2,5 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU, jejich schopnost zachytit teplo je mnohonásobně větší než u CO2. Proto jsou F-plyny považovány za mimořádně nebezpečné z hlediska jejich přispění ke změně klimatu.
EU v rámci své klimatické politiky usiluje o postupné snižování emisí fluorovaných plynů. Zásadní je zejména zákaz uvádění výrobků obsahujících F-plyny na trh tam, kde existují ekologičtější alternativy. Cílem je postupně omezit používání těchto plynů, zejména v sektoru chlazení a klimatizace, kde jsou fluorované uhlovodíky (HFC) široce používány. Do roku 2050 se očekává úplné ukončení jejich uvádění na trh v EU, aby byl dosažen cíl nulových čistých emisí.
Metan
Metan je dalším významným skleníkovým plynem, který přispívá k oteplování Země. Na rozdíl od F-plynů se metan přirozeně vyskytuje v atmosféře, ale jeho emise jsou výrazně zvyšovány lidskými aktivitami, jako je zemědělství, průmyslová výroba a těžba fosilních paliv. Metan je v EU odpovědný za přibližně 12 % skleníkového efektu.
Aby se zabránilo dalšímu nárůstu jeho emisí, EU usiluje o přijetí závazných opatření na snižování emisí metanu ve všech sektorech, přičemž nejvíce pozornosti se věnuje energetickému průmyslu a zemědělství. Klíčová je rovněž prevence úniku metanu při těžbě a transportu fosilních paliv.
Opatření na ochranu ozonové vrstvy
Další chemické látky, které jsou rovněž vyráběny člověkem a mají negativní vliv na atmosféru, jsou látky poškozující ozonovou vrstvu. Tato vrstva hraje zásadní roli v ochraně života na Zemi, neboť absorbuje škodlivé ultrafialové záření ze slunce. Látky, které ji poškozují, se nacházejí v podobných zařízeních jako fluorované plyny, a jejich používání bylo v rámci Montrealského protokolu z roku 1989 postupně omezováno.
Parlament podporuje další aktualizaci legislativy, která by zajistila postupné vyřazování těchto látek z výroby a jejich nahrazení ekologicky šetrnějšími alternativami. Cílem je nejen chránit ozonovou vrstvu, ale také snížit emise skleníkových plynů, protože tyto látky mohou rovněž přispívat ke globálnímu oteplování.
EU a mezinárodní dohody
Regulace skleníkových plynů, ať už se jedná o CO2, metan nebo fluorované plyny, spadá pod širší rámec mezinárodních dohod, jako je Pařížská dohoda o klimatu. EU se zavázala dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí, což vyžaduje významné snížení emisí všech těchto plynů. Nařízení o fluorovaných plynech a směrnice o mobilních klimatizačních zařízeních (MAC) jsou příkladem konkrétních kroků EU k dosažení tohoto cíle
Souvislost emisí skleníkových plynů a SECAPu
SECAP (Akční plán pro udržitelnou energii a klima, Sustainable Energy and Climate Action Plan) je plán udržitelné energie a klimatu, který slouží jako nástroj pro místní samosprávy k dosažení cílů v oblasti snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení udržitelnosti. Hlavním cílem SECAPu je podpora transformace měst a obcí směrem k energetické účinnosti, rozvoji obnovitelných zdrojů energie a snížení celkových emisí CO2 a dalších skleníkových plynů. Tento plán obsahuje konkrétní opatření na místní úrovni, která přispívají k dosažení klimatických cílů stanovených Evropskou unií, včetně závazku k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
