Z pohledu změny klimatu se jeví jako velmi významné riziko narůstající sucho. Se suchem souvisí zejména
sezónní a roční srážkové úhrny, kdy se mění významně průtoky ve vodních tocích (sucho x povodně).
V důsledku nedostatku srážek a rostoucího výparu (zejména v jarním a letním období) dochází ke zvýšené
suchosti jara a v případě dlouhodobého sucha i léta a celého roku. V rámci globálního oteplování přispělo
sucho a horko mimo jiné k rozvoji kůrovcové kalamity, způsobuje problémy zejména v zemědělství,
představuje hrozbu pro kondici a obnovu lesů, zásadně ovlivňuje vodní režim v krajině i sídlech. Působení
dlouhých období sucha významně ovlivňuje obsah vody v porostech, a to především v teplém létě. Jednou
z příčin sucha jsou i nižší průtoky v tocích, ovlivňující hladinu podzemní vody i nižší stavy ve vodních
nádržích.
Citlivost měst k periodám sucha je vyšší z důvodu koncentrace obyvatel a ekonomických aktivit, avšak
závažné dopady sucha na socioekonomické aktivity jsou doposud sledovány především v obcích
s lokálními vodními zdroji bez napojení na oblastní vodovody. V období sucha města a obce čelí zvýšeným
nákladům na údržbu městské i příměstské zeleně, případně může docházet až k jejímu usychání.
Specifickým problémem, který může být v období sucha zvýrazněn, je i vyšší koncentrace znečištění
v kanalizacích (zanášení veřejných kanalizací) a vodních tocích.
Hydrologické sucho
Při dlouhodobější absenci atmosférických srážek a zvýšené evapotranspiraci dochází k hydrologickému
suchu. V jeho důsledku dochází k deficitům zásob povrchové a podzemní vody, což způsobuje významný
pokles průtoku ve vodních tocích a pokles hladiny podzemních vod. Retenční schopnost území zásadně
ovlivňuje nástup hydrologického sucha (významné snížení hladin vodních toků). Absence atmosférických
srážek se ve vodních tocích a na hladinách podzemních vod projevuje s určitým zpožděním.
Zemědělské a ekologické sucho
Při dlouhodobější absenci atmosférických srážek a zvýšené evapotranspiraci dochází k hydrologickému
suchu. V jeho důsledku dochází k deficitům zásob povrchové a podzemní vody, což způsobuje významný
pokles průtoku ve vodních tocích a pokles hladiny podzemních vod. Retenční schopnost území zásadně
ovlivňuje nástup hydrologického sucha (významné snížení hladin vodních toků). Absence atmosférických
srážek se ve vodních tocích a na hladinách podzemních vod projevuje s určitým zpožděním.
