Řetězce dopadů klimatu (CIC) představují inovativní přístup k porozumění a řešení mnohostranných dopadů změny klimatu na městské prostředí. CIC byly vyvinuty s cílem vizualizovat a analyzovat cesty, kterými klimatické hrozby ovlivňují městskou infrastrukturu, komunity a ekosystémy. Stále častěji jsou uznávány jako cenné nástroje pro budování městské odolnosti.
Porozumění řetězcům dopadů klimatu
Řetězce dopadů klimatu (CIC) přináší jasnost do složitých klimatických výzev. Tento praktický přístup vychází z metod hodnocení klimatických rizik, založených na výzkumu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a organizací jako GIZ a EURAC. V podstatě jde o rozdělení klimatických rizik na jasné, zvládnutelné části, kterým mohou města lépe porozumět a aktivně je řešit.
Podstatou řetězců dopadů klimatu je strukturovaná posloupnost, která spojuje klimatické hrozby s potenciálními dopady na společnost, ekonomiku a životní prostředí. Tento proces začíná identifikací klimatické hrozby (např. extrémní horka, záplavy) a sleduje posloupnost efektů, které může tato hrozba vyvolat v konkrétním městském kontextu. CIC dále rozkládají tyto dopady na čtyři základní složky:
- Hrozba: Počáteční klimatický jev nebo trend, který představuje riziko. Hrozby mohou být akutní události (např. hurikány, povodně) nebo pozvolné změny (např. rostoucí teploty).
- Expozice: Prvky uvnitř městské oblasti (např. budovy, populace, infrastruktura), které pravděpodobně přijdou do kontaktu s hrozbou.
- Citlivost: Míra, do jaké jsou exponované prvky náchylné na hrozbu. Citlivost se může lišit v závislosti na faktorech, jako je věk, stav nebo sociální zranitelnost.
- Adaptivní kapacita: Schopnost komunity, systému nebo infrastruktury vypořádat se s dopadem hrozby, zotavit se nebo se adaptovat.
Jak fungují CIC
Proces tvorby CIC obvykle začíná identifikací konkrétní klimatické hrozby a mapováním jejích potenciálních dopadů napříč různými městskými systémy. Tato analýza zahrnuje zkoumání infrastruktury, která může být ohrožena, ohrožených komunit a socioekonomických faktorů, které mohou riziko zmírnit nebo zhoršit. CIC umožňují městům nahlédnout nejen na přímé účinky hrozby, ale i na kaskádové dopady, které mohou narušit různé aspekty městského života.
CTAPP – aplikace pro vizualizaci klimatických řetězců
Aplikace Climate Resilience App (CTAPP) je inovativní nástroj navržený pro města, obce a regiony, který usnadňuje efektivní popis a monitorování dopadů změny klimatu na dané území. Tento nástroj poskytuje klíčová data potřebná pro strategické rozhodování. V ASITIS právě probíhá mezinárodní studie proveditelnosti projektu CTAPP ve spolupráci s ESA. Pokud máte zájem, můžete se dozvědět více o naší spolupráci níže.
Proč jsou CIC důležité pro městskou odolnost
Městské oblasti jsou zvláště zranitelné vůči změně klimatu kvůli vysoké koncentraci obyvatel, aktiv a infrastruktury. CIC nabízí metodologii, jak mohou města čelit těmto výzvám a budovat svou odolnost.
Města čelí jedinečným klimatickým rizikům
Města lze vnímat jako složité sítě, kde jediná klimatická událost může vyvolat řadu problémů.
Například jedna povodeň může:
a kritickou infrastrukturu
a narušit dodavatelské řetězce
Omezit přístup k nemocnicím a pohotovostní péči
a zvýšit výskyt nemocí přenášených vodou a psychické zátěže
Proč CIC fungují
CIC umožňují městům přejít od reaktivního k proaktivnímu plánování tím, že mapují, jak může jedna klimatická hrozba vytvořit řetěz efektů.
Příklad: Řešení vln veder prostřednictvím:
- Strategických zelených ploch
- Přípravy zdravotnického systému
- Chytřejšího návrhu budov
Použití CIC jako nástroje pro systémovou analýzu a překonání nedostatků v datech
Jednou z předností CIC je schopnost upozornit na chybějící data, která města potřebují. Identifikací chybějících dat – jako jsou přesné údaje o expozici populace nebo monitorování klimatu v reálném čase – pomáhají CIC městům zaměřit se na sběr dat a vylepšit plánování jejich odolnosti.
Implementace CIC ve městech – poznatky z projektu VALORADA
Úspěch CIC při plánování městské odolnosti závisí na dobře organizovaném implementačním procesu. Projekt VALORADA (Validated Local Risk Actionable Data for Adaptation), financovaný programem HORIZON EUROPE, se zabývá těmito potřebami. Jeho cílem je umožnit evropským regionům a městům řídit nadcházející společenskou transformaci směrem k udržitelnému a klimaticky odolnému rozvoji.
Města mohou postupovat podle těchto kroků pro integraci CIC do svých strategií adaptace na klima.
Díky workshopům a konzultacím projekt VALORADA ukázal, že úspěšná implementace CIC závisí na:
- Spolupráci: Zapojení místních partnerů, zainteresovaných stran a mezinárodních odborníků pro sdílení znalostí a koordinaci adaptačních opatření.
- Přizpůsobení indikátorů místním podmínkám: Ne všechny indikátory jsou univerzálně použitelné. Každé město těží z výběru a přizpůsobení indikátorů, které odrážejí jeho jedinečná klimatická rizika a potřeby komunity.
- Rozhodování na základě dat: CIC silně spoléhají na spolehlivá data. VALORADA zdůraznila důležitost systémů pro správu dat, které městům umožňují sbírat, analyzovat a efektivně aplikovat data pro jejich plánování odolnosti.
Závěr:
V rychle se měnícím klimatu musí města přijmout komplexní nástroje, jako jsou řetězce dopadů klimatu, aby předvídala a řešila klimatické výzvy. Tím, že městům umožňují pochopit a vizualizovat složité klimatické dopady, CIC podporují proaktivní adaptační plánování. Projekty jako CTAPP nebo VALORADA zdůrazňují důležitost dat, spolupráce a strategií přizpůsobených kontextu, čímž zajišťují, že CIC nejsou jen teoretickými rámci, ale praktickými, akceschopnými řešeními pro městskou odolnost.
