Prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu (neboli climate proofing) je proces, jehož cílem je zajistit, aby realizované stavební projekty nebo investice do infrastruktury odpovídaly dlouhodobým cílům ochrany klimatu a zároveň byly odolné vůči projevům měnícího se klimatu. Týká se nejen zcela nových projektů, ale i modernizací, rekonstrukcí či větších úprav již existující infrastruktury.
Climate proofing je vyžadován nejčastěji v rámci projektů IROP, národního plánu obnovy, fondu pro spravedlivou transformaci a dalších.
Metodický rámec:
Jako hlavní metodický návod, jak klimatické prověření provádět, slouží dokument „Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu“ obsahující i doporučení pro výběr scénářů vývoje klimatu, časových horizontů hodnocení či způsobu zapracování výsledků do projektové dokumentace.
Proces prověřování je rozdělen do dvou pilířů (zmírňování=mitigace a přizpůsobování=adaptace) a dvou fází (prověření a podrobná analýza).
Mitigace
Zahrnuje zjištění emisí skleníkových plynů (tzv. uhlíkové stopy) a posouzení, zda projekt nepřekračuje stanovené limity (např. 20 tis. tun CO₂ ekv. ročně). Kde je potřeba, dochází k detailnímu výpočtu emisí podle příslušných metodik. Součástí je i ověření souladu s klimatickými závazky ČR a EU pro rok 2030 a s klimatickou neutralitou do roku 2050.
Adaptace
Cílem je zajistit odolnost projektu vůči dopadům změny klimatu: povodním, vysokým teplotám a vlnám horka, suchu, požárům a dalším extrémním jevům. Probíhá ve dvou krocích: prověření (fáze 1) – analýza citlivosti, expozice a zranitelnosti projektu, a pokud se zjistí významná rizika, následuje podrobná analýza (fáze 2), jež navrhne konkrétní adaptační opatření.
Obr.: Přehled součástí dokumentace k prověřování z hlediska klimatického dopadu.
Zdroj: Převzato z Technických pokynů k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021–2027 (2021/C 373/01), barevně upraveno, ASITIS
Které projekty podléhají klimatickému prověření?
Jaká klimatická rizika mohou ohrozit projekty v ČR?
Jaké projekty jsme již prověřovali?
Správa a údržba silnic
Balíček šesti klimatických prověření zpracovaných v roce 2023 pro Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje zahrnoval následující projekty: II/380 průtah Telnice, II/374 Obřany-Bílovice, II/152 Moravské Bránice – Silůvky, II/379 Kotvrdovice-Senetářov-Podomí, II/422 Ježov-Kyjov, II380 Mutěnice-Hodonín, I/55. U každého záměru byla prověřena také průchodnost území pro volně žijící živočichy. U těchto projektů se většinou jednalo o rekonstrukce, a tyto záměry, vzhledem ke svému charakteru, nepodléhají povinnosti posouzení uhlíkové stopy dle uvedených pokynů MMR. V roce 2024 bylo zpracováno ještě jedno prověření nově navrhovaného obchvatu obce Blučina, u kterého již proběhlo posouzení uhlíkové stopy a výpočet emisí skleníkových plynů. U tohoto projektu byla posouzena také průchodnost území pro obyvatelstvo i živočichy a byla vyhodnocena navržená opatření pro minimalizaci střetů se zvěří.
Vltavská cyklistická stezka
Cílem prověření se stala nová cyklostezka mezi obcí Zdiby a městem Klecany. Stavba zásadním způsobem zvýší bezpečnost provozu v řešeném území. Všechny projekty zahrnující realizaci infrastruktury pro bezpečnou nemotorovou dopravu spadají do kategorie projektů, které nepodléhají povinnosti posouzení uhlíkové stopy. V rámci prověření byla posouzena hlavní rizika vyplývající ze změny klimatu – vlny horka, teplotní extrémy, dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky a sesuvy. Navrhovanou stavbou se zásadním způsobem nezmění odtokové poměry v území a ačkoli dojde k výraznému zvýšení zpevněné plochy, dešťové vody budou odtékat do navazující zeleně, kde zasáknou nebo odtečou do Vltavy, obdobně jako v současnosti.
Grant Help
Jedním z projektů, které jsme prověřovali, je iniciativa města Kladna na podporu udržitelných pohonů v městské hromadné dopravě. Plán města do roku 2030 počítá s rozvojem vozidel na CNG a elektrobusů. Dopravce ČSAD MHD Kladno proto ve spolupráci s městem připravil projekt zaměřený na nákup 16 elektrobusů a výstavbu související dopravní infrastruktury. Výsledky klimatického prověření ukázaly, že celkové emise CO₂ ekvivalentu pro nově pořizovaná vozidla dosahují 418,707 tun ročně, což je hluboko pod mezní hodnotou 20 000 tun CO₂ ekvivalentu za rok. Projekt zároveň přispěje ke snížení emisí v městské hromadné dopravě Kladna o 569,361 tun CO₂ ročně.
Museum+
Závěrem
Dokumentace k prověřování z hlediska klimatického dopadu je dnes nezbytnou podmínkou udržitelných investic a staveb. Odráží požadavky evropské i české legislativy a zároveň zajišťuje, že projekty budou odolné vůči projevům změny klimatu i za dvacet či třicet let. Klimatická rizika jsou reálná – je tedy rozumné je zahrnout do samotné přípravy a realizace projektu.
Chcete-li se dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vám pomůžeme s přípravou i vyhodnocením vašich záměrů v souladu s aktuálními požadavky.