Obnovitelných zdrojů energie existuje celá řada. Obvykle jsou však úzce vázány na dostupné podmínky a jejich návratnost se tak může výrazně lišit mezi lokalitami.
Klasickým obnovitelným zdrojem jsou fotovoltaické elektrárny (FVE). Fotovoltaika představuje jednoduchý a snadno dostupný způsob využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Jejich pořízení i instalace je relativně snadná a málo nákladná. Její pořízení je navíc ve většině případů podpořeno dotací. Malé FVE se nejčastěji umísťují na střechy budov. Nejefektivnějšího využití se dosahuje, pokud je elektrárna dimenzovaná a navržená přímo s ohledem na spotřebu v dané budově. U FVE dochází k značnému rozptylu množství vyrobené energie, a to v průběhu dne i v průběhu roku. Značný vliv má i aktuální počasí. Proto je potřeba vyhodnotit souběh potenciální výroby s průběhem spotřeby budovy, který rovněž typicky v čase kolísá.
Nově podle novely energetického zákona, která v roce 2023 vstoupila v platnost, je možné stavět FVE až do výkonu 50 kW bez nutnosti stavebního povolení (dříve do 20 kW) i bez nutnosti licence pro výrobu elektřiny (dříve do 10 kW). Je také výrazně omezen proces posouzení instalace OZE z pohledu památkové ochrany. Na většině území není posouzení od památkového úřadu vůbec vyžadováno (přesto je vhodné zachovat racionální požadavky památkové ochrany).
Dalším obnovitelným zdrojem jsou větrné elektrárny a vodní elektrárny. Odlišným zdrojem řadícím se mezi obnovitelné zdroje energie je biomasa. Ta může nabývat různých podob. Spadá sem využívání syntetických paliv na bázi etanolu. Patří sem ale i spalování dřeva v různých formách (pelety, brikety nebo polena). Většinou se využívá pro vytápění či KVET. Posledním obnovitelným zdrojem je geotermální energie.
