Hospodaření s vodou je zásadní
Stromy jsou stejně jako živočichové živé organismy. Narozdíl od lidí a zvířat ale nemůžou před nepříznivými podmínkami utéct. Mají proto vyvinuté různé adaptační strategie, díky kterým dokážou tyto nástrahy prostředí překonat. Různé druhy mají různé strategie, jedno ale mají společné. Nedokážou tolerovat všechno. Každý strom má svou hranici tolerance a městské prostředí je natolik extrémní v mnoha ohledech, že velká část stromů, na některých místech i naprostá většina, trpí velkým stresem. Takový stres následně vede k vyčerpání a úbytku vitality stromu, v konečném důsledku pak ke smrti. Důsledkem je, že stromy ve městech mají výrazně kratší život než ve svých přirozených podmínkách.
Nedostatek vody
Jeden z nejvýraznějších stresových faktorů pro stromy ve městech je nedostatek vody. Důvodů je celá řada: zhutněná půda, která nedokáže efektivně vsakovat a zadržovat dešťovou vodu, nepropustné povrchy, které k půdě vodu ani nepřivedou nebo zasolení půdy, které brání stromům vodu z půdy nasát i přes to, že v půdě je (proto nenechávejte pejsky značkovat stromy a namrzlé chodníky raději posypejte pískem).
Tipy:
Nenechávejte psy značkovat kmeny stromů – není náhoda, že první strom v aleji často prosperuje nejméně. Stačí vám ke stromu dostavět patník s kanálkem.
Posypávejte chodníky raději pískem než solí.
Pevné povrchy dělejte propustné, aby voda mohla vsáknout ke stromům a neodtékat do kanalizace.
Víte, jak to funguje?
Každý ví, že stromy potřebují vodu. Ale víte, proč a jak to vlastně celé funguje a co se stane, když vodu nemají?
Stromy ke svému životu, jak už bylo zmíněno, potřebují živiny, které se nacházejí v půdě. Pro to, aby mohly tyto živiny dostat do kmene, větví a listí, potřebují vodu, ve které jsou živiny rozpuštěné. Voda proudí transportními drahami vzhůru a strom si sám určí kam tyto živiny pošle podle toho, kde je nejvíc potřebuje. Tok vody kmenem stromu je fyzikální proces. Strom nemá žádné svaly ani pumpy, které by k tomu mohl využít. Celý transport funguje na principu rozdílu vlhkostí v půdě (kde je vody více) a ve vzduchu (kde je vody méně).
Poté, co strom nasaje kořeny vodu a rozvede všechny potřebné živiny ke svým orgánům, voda opustí strom mikroskopickými otvory v listech, kterým se říká průduchy. Voda opustí strom v podobě vodní páry. K tomu, aby se z tekuté vody stala pára, se musí ohřát. Potřebnou energii bere z povrchu listu, který se tím ochladí a odebranou energii si voda vezme s sebou do atmosféry. Tím ochlazuje své okolí. Tyto otvory mají ale ještě jednu zásadní funkci – krmí strom uhlíkem a díky tomu strom roste.
Co se stane, když není v půdě dost vody?
Strom to pozná a zavře průduchy, aby mu voda neutekla pryč. Potřebuje si ji uchovat ve svých pletivech, aby nezvadl. Spolu s tím, ale taky přestane přijímat uhlík z atmosféry a rozvádět živiny. Přestane plnit své ekosystémové funkce. Přestane ochlazovat své okolí, zachytávat uhlík, čistit vzduch a pokud se mu spálí listy (protože si je neochlazuje), přestane plnit i svou estetickou funkci.
Není to jen teorie, vidíme to v datech. Ze satelitu můžeme sledovat, jak stromy fotosyntetizují (= zachytávají uhlík z atmosféry a mění ho na biomasu). To nám ukazuje, jestli mají otevřené průduchy nebo ne a můžeme podle toho usoudit, jestli mají dostatek vody.
Ekosystémové služby městské zeleně
Městská zeleň poskytuje širokou škálu ekosystémových služeb. Nejčastěji zmiňované jsou:
- ochlazování prostředí,
- zadržování uhlíku,
- podpora biodiverzity,
- estetická a rekreační funkce,
- zachytávání prachu a znečišťujících látek,
- ochrana proti povodním.
Aby mohla zeleň tyto funkce plnit, musí být zdravá, mít dostatek živin a především vody.
Co je to cíl 3-30-300?
O pravidlu 3-30-300 se v souvislosti se zazeleňováním měst hodně mluví, a přitom je fascinujícím způsobem jednoduché:
Bez chytrého plánování a zelené architektury brzy nezůstanou žádné stromy, které by poskytovaly základní ekosystémové služby obyvatelům měst. A protože vše souvisí se vším, snaha o dosažení pravidla 3-30-300 přináší také mnoho dalších přínosů.
3 stromy
Každý by měl ze svého domova, pracoviště nebo školy vidět alespoň 3 velké stromy.
Pohled na zeleň vede ke krátkodobému zotavení ze stresu nebo psychické únavy, rychlejšímu
fyzickému zotavení z nemoci a dlouhodobému celkovému zlepšení zdravotního stavu a
pohody.
30 % stromového pokryvu (korunami stromů)
Každá čtvrť by měla být pokryta minimálně 30 % stromů. Výzkumy ukazují pozitivní vliv zeleně a stromového pokryvu na vývoj v raném dětství i na veřejné zdraví. Život v zelenějším prostředí je spojován s lepším duševním zdravím, nižší úmrtností a lepší kvalitou spánku.
300 metrů ke kvalitní zeleni (parku)
Každý by měl mít do 300 metrů ke kvalitnímu zelenému prostoru. Blízkost zeleně pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním a cukrovce. Snadná dostupnost zvyšuje frekvenci jejího využívání. WHO doporučuje maximální vzdálenost 300 m k nejbližšímu zelenému prostoru o velikosti alespoň jednoho hektaru, protože podporuje pohyb a má pozitivní dopady na fyzické i duševní zdraví.
Stáhněte si průvodce pravidlem 3-30-300
