Jste připraveni na nová pravidla v oblasti nefinančního reportingu? Směrnice CSRD, platná od roku 2024, přináší firmám zásadní změny v požadavcích na transparentnost v oblasti udržitelnosti a otevírá cestu k lepšímu přístupu ke kapitálu i posílení značky.
Co je CSRD?
Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) je nová evropská směrnice o nefinančním reportování, která vstoupila v platnost v roce 2024. Tato směrnice zásadně rozšiřuje požadavky na transparentnost firem v oblasti udržitelnosti, zahrnující environmentální, sociální a správní aspekty (ESG). Firmy budou muset pravidelně reportovat, jak jejich činnost ovlivňuje životní prostředí a společnost, a jaké rizika a příležitosti vyplývají ze sociálních a ekologických otázek. Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) nahradila původní směrnici Non-Financial Reporting Directive (NFRD). Reporting nyní musí být v souladu s CSRD směrnicí a Taxonomií EU, ale také s dalšími mezinárodními standardy, jako jsou GRI (Global Reporting Initiative), ISO, či GHG Protokol (Greenhouse Gas Protokol). Nefinanční report bude zahrnovat všechny oblasti ESG, včetně pozitivního růstu společnosti, stejně jako negativních dopadů na prostředí a společnost. Tento přístup zdůrazňuje koncept dvojí materiality, který vyžaduje zveřejňování jak vnitřních dopadů na podnik, tak vnějších dopadů podniku na okolní prostředí.
Koho se CSRD týká?
Tato směrnice se týká všech velkých společností a kótovaných firem v Evropské unii. V Česku to bude přes tisícovka firem s více než 250 zaměstnanci. CSRD se dotkne také firem ze třetích zemí, které mají v EU pobočky nebo generují více než 150 milionů eur obratu na unijním trhu.
Zajímá vás ESG reporting?
Postup zavádění směrnice CSRD:
Časový rámec CSRD
Od 1. ledna 2024 musí první firmy, zejména velké účetní jednotky s více než 500 zaměstnanci nebo mateřské společnosti velkých skupin firem, začít vykazovat nefinanční informace.
Druhá fáze: Ostatní velké podniky
Od 1. ledna 2025 se povinnost reportovat rozšíří na ostatní velké společnosti, které splňují alespoň dvě z následujících kritérií: více než 250 zaměstnanců, obrat přes 40 milionů eur nebo celková aktiva nad 20 milionů eur.
Od 1. ledna 2026 budou muset reportovat také kótované malé a střední podniky a jednodušší instituce.
Čtvrtá fáze: Podniky ze třetích zemí
Od 1. ledna 2028 mají povinnost reportovat i podniky ze třetích zemí, které mají v EU dceřiné společnosti nebo pobočky.
Přínosy CSRD:
- Snadnější přístup ke kapitálu: Banky budou vyžadovat garanci, že jejich kapitál bude použit v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje, což firmám může usnadnit získání financování.
- Rychlejší růst firmy: Nefinanční reportování otevírá nové příležitosti a zvyšuje atraktivitu firem pro potenciální partnery a investory.
- Soulad s legislativou: Směrnice přispívá k dosažení cílů klimatické neutrality EU do roku 2050 a podporuje evropskou Zelenou dohodu (Green Deal).
- Prestiž a budování značky: Transparentnost a závazek k udržitelnosti mohou pozitivně ovlivnit reputaci firem a zvýšit angažovanost zaměstnanců.
CSRD má za cíl sjednotit nefinanční reportování a zajistit, aby firmy zveřejňovaly relevantní a ověřené informace o dopadech jejich činností na životní prostředí a společnost. Firmy budou povinně reportovat dle evropských standardů pro vykazování udržitelnosti (ESRS), které byly schváleny v prosinci 2023.
Omnibus balíček
Omnibus balíček je legislativní návrh Evropské komise z února 2025, jehož cílem je výrazně zjednodušit a snížit administrativní a regulatorní zátěž spojenou s povinným reportováním o udržitelnosti podniků podle směrnice CSRD. Balíček nyní musí být schválen Radou EU a Evropským parlamentem. V platnost by mohl vstoupit v roce 2026. Do té doby platí stávající legislativa.
Klíčové změny, které Omnibus balíček přináší:
- Odklad povinností: Pro firmy, které dosud neměly povinnost reportovat podle CSRD (tzv. druhá a třetí vlna), se povinnost podávat zprávy o udržitelnosti posouvá o dva roky – místo za rok 2026 až za rok 2028.
- Zúžení okruhu povinných subjektů: Výrazně se snižuje počet podniků, které budou muset reportovat – nově mají povinnost pouze firmy s více než 1 000 zaměstnanci (oproti původním nižším limitům), což znamená pokles počtu dotčených podniků až o 80 %.
- Zjednodušení požadavků na obsah reportů: Snižuje se počet povinně vykazovaných datových bodů a ruší se požadavek na sektorově specifické standardy ESRS (European Sustainability Reporting Standards).
- Zrušení přechodu na plný audit: Povinné ověřování zůstává pouze v omezeném rozsahu, nebude se přecházet na přísnější režim tzv. „reasonable assurance“.
- Úlevy pro malé a střední podniky: Administrativní zátěž pro malé a střední podniky by měla klesnout až o 35 %, pro větší firmy minimálně o 25 %.
- Možnost dobrovolného reportingu: Pro menší podniky bude možné využít zjednodušené standardy VSME od EFRAGu.
- Reakce trhu: Velké firmy a jejich dodavatelé budou i nadále čelit požadavkům na ESG data od svých klientů a bank, i když povinnosti pro menší firmy se zmírní.
Tip pro vás:
Jste malý nebo střední podnik (MSP)?
Nemusíte se pouštět do rozsáhlého ESG reportu. Místo něj si můžete nechat vypracovat dobrovolný reporting dle VSME standardu (Very Small and Medium Enterprises). Jeho velkou výhodou je flexibilní a přizpůsobitelná metodika, která umožňuje firmám splnit regulatorní požadavky bez nadměrné administrativní zátěže.