Taxonomie EU představuje kritickou součást evropské strategie pro dosažení udržitelného hospodářství, zaměřenou na ochranu klimatu a životního prostředí s cílem posunout kontinent směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050. V souladu s Evropskou zelenou dohodou a ambicí snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, taxonomie definuje, jaké ekonomické aktivity lze považovat za udržitelné, přičemž klade důraz na mobilizaci jak veřejných, tak soukromých finančních prostředků pro nízkouhlíkové a udržitelné projekty.
Tento rámec stanovuje šest environmentálních cílů, včetně zmírnění změny klimatu, adaptace na změnu klimatu, ochrany biodiverzity a ekosystémů, udržitelného využívání vodních zdrojů, prevence znečištění a podpory oběhového hospodářství. Investice, aby byly v souladu s taxonomií, musí napomáhat dosažení alespoň jednoho z těchto cílů, aniž by zároveň významně poškodily jakýkoli jiný cíl, a musí respektovat přísné minimální sociální a etické normy.
Taxonomie EU má klíčový význam pro finanční trhy, poskytující jasná pravidla a definice pro udržitelné investice, což usnadňuje reportování o environmentálním dopadu investic a podporuje transparentnost investičních rozhodnutí. Má také významný dopad na podniky, které se již nyní musí podrobovat povinnostem v oblasti nefinančního reportování, a může sloužit jako důležitý nástroj pro EU a členské státy při definování standardů pro ekologické finanční produkty.
Taxonomie EU tak jen omezujícím seznamem povolených aktivit, ale spíše nástrojem pro orientaci investic směrem k udržitelnosti, s flexibilitou v technologických řešení a podporou pro přechodové a podpůrné aktivity, které jsou klíčové pro transformaci k nízkouhlíkovému hospodářství. Jde o zásadní krok v globálním úsilí o ochranu klimatu, s potenciálem inspirovat další regiony a země k vytvoření podobných systémů, jak ukazuje rostoucí zájem o taxonomie udržitelných aktivit po celém světě.
