Zásada DNSH v praxi: Jak konkrétní projekty naplňují taxonomii EU

Jste zvědaví, jak se uplatňuje zásada DNSH (Do No Significant Harm) v reálných projektech? Tento klíčový princip taxonomie EU se promítá do všech jejich environmentálních cílů. Pojďme se podívat na konkrétní příklady, které ukazují, jak důležité je myslet na zásadu DNSH už při plánování projektů, ne až během jejich realizace.

Energie budoucnosti 

Projekt „Revitalizace lokality Mlýnský ostrov“ v Bílovicích nad Svitavou je skvělým příkladem naplňování cíle „Zmírňování změny klimatu“ dle taxonomie EU. Tento projekt se zaměřuje na snížení spotřeby energie, zvýšení energetické účinnosti a integraci obnovitelných zdrojů energie. Tato opatření jsou zásadní pro dosažení cílů EU v oblasti klimatických změn, zejména snížení emisí skleníkových plynů a přechodu k udržitelnému stavebnictví. 

Budovy jsou navrženy o 20 % energeticky účinnější, než vyžadují normy 

Projekt Mlýnský ostrov zahrnuje několik budov, které byly navrženy s ohledem na přísnější energetické standardy, než jsou vyžadovány běžnými předpisy. Energetická náročnost těchto budov byla snížena o 20 % oproti standardním hodnotám. Tento krok byl potvrzen prostřednictvím Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) a auditu, který prokázal, že spotřeba energie z neobnovitelných zdrojů je výrazně nižší než v případě běžných staveb. 

Například: 

Budova pro vzdělání  – Tato budova byla navržena s výrazně vyšší energetickou účinností, kdy spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů klesla z 128,08 kWh/m² za rok na 75,69 kWh/m² za rok. To představuje úsporu 40,9 % oproti běžným standardům​.

Pivovar a restaurace  – I tyto objekty byly navrženy tak, aby byly energeticky úspornější. Spotřeba energie zde klesla z původních 111,73 kWh/m² na 83,09 kWh/m², což znamená úsporu 25,6 %. Tato opatření nejen snižují energetickou náročnost budov, ale také přispívají k dlouhodobé udržitelnosti lokality a snižování nákladů na provoz​  

Díky instalaci fotovoltaických panelů se podaří snížit emise skleníkových plynů až o 40,9 % ve srovnání s referenčními hodnotami. Tím se projekt dostává do souladu s cíli EU v oblasti klimatické neutrality a přispívá k přechodu na čisté energie​.

Fotovoltaické panely umožní pokrytí významné části energetické potřeby budov z obnovitelných zdrojů. Kromě přímé výroby elektřiny přispívají i ke snížení závislosti na fosilních palivech, což je důležitý krok směrem k dosažení klimaticky neutrální budovy. Projekt tímto také podporuje udržitelnou transformaci stavebního sektoru a poskytuje příklad pro další podobné projekty v České republice a v celé EU. 

Energie pod kontrolou 

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) 

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je jedním z hlavních nástrojů používaných pro hodnocení energetické efektivity budov. Tento dokument uvádí, kolik energie budova spotřebuje na vytápění, chlazení, ohřev vody a osvětlení. PENB zahrnuje také hodnocení celkové energetické efektivity budovy v porovnání s referenční budovou a klasifikaci budovy do energetické třídy. 

Energetický posudek 

Energetický posudek je dalším klíčovým dokumentem, který je vyžadován při hodnocení projektu podle zásady DNSH. Tento dokument slouží k důkladnému posouzení energetických opatření a navrhovaných technologií, které mají snížit spotřebu energie a zvýšit energetickou účinnost budovy. Posudek zahrnuje podrobnou analýzu veškerých navrhovaných technických řešení, jako jsou izolační materiály, obnovitelné zdroje energie a účinnost vytápěcích a chladicích systémů.

Dešťová voda jako cenný zdroj

V rámci rekonstrukce multifunkčního domu Buk u Jindřichova Hradce projektanti mysleli i na udržitelné hospodaření s dešťovou vodou. Navržené speciální retenční nádrže budou sloužit pro zachytávání dešťové vody, která bude dále využívána pro zavlažování. Tímto se nejen zvyšuje efektivita hospodaření s vodními zdroji, ale také snižuje riziko přetížení kanalizační sítě v případě přívalových dešťů. 

Zachytávání dešťové vody je klíčové opatření, které minimalizuje ekologický dopad projektu a napomáhá v boji proti suchu i povodním. Voda ze střech objektu bude svedena do retenční nádrže, odkud bude regulovaně odváděna buď do kanalizace, nebo využívána pro zavlažování okolní vegetace. Tento systém nejen chrání obec před rizikem přetížení kanalizace během přívalových srážek, ale také umožňuje efektivní využití dešťové vody na místě, čímž přispívá ke zlepšení mikroklimatu lokality a snižuje náklady na zavlažování​. 

Další významnou výhodou použití retenční nádrže je možnost částečného vsakování přebytečné vody do terénu, což je možné díky nízkým spádům okolního terénu. Toto opatření nejen snižuje riziko odtoku velkého množství vody mimo lokalitu, ale také podporuje obnovu podzemních vod, což je obzvláště důležité v období dlouhodobého sucha​. 

Zlepšení tepelného komfortu 

Přizpůsobení se změně klimatu je další důležitou kategorií v EU taxonomii a projekt revitalizace multifunkčního domu Buk u Jindřichova Hradce ukazuje, jak je možné chytře reagovat na měnící se klimatické podmínky pomocí různých stavebních opatření. Tato opatření nejen že zlepšují komfort obyvatel a uživatelů budovy, ale také snižují její ekologickou stopu a potřebu energeticky náročného chlazení během horkých letních měsíců.

Kvalitní tepelná izolace 

Budova byla navržena s důrazem na kvalitní tepelnou izolaci, která významně snižuje potřebu dodatečného chlazení i vytápění. Tepelná izolace minimalizuje úniky tepla v zimních měsících a zároveň zabraňuje přehřívání interiérů v létě. Tato opatření přispívají k celkové úspoře energie a snižují závislost na systémech vytápění a klimatizace. Výsledkem je vyšší energetická účinnost budovy, která splňuje přísné normy, a to i o 20 % přísnější než legislativní standardy, jak je uvedeno v PENB budovy. Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů je snížena na 85 kWh/ (m² rok), což je o 37 % méně ve srovnání s běžnou referenční budovou​. 

Vegetační střechy 

Dalším klíčovým prvkem, který zlepšuje tepelný komfort a přispívá k ochraně proti klimatickým výkyvům, je instalace vegetačních střech. Tyto zelené střechy pomáhají snižovat teploty v okolí budovy, zadržují dešťovou vodu a zlepšují mikroklimatické podmínky. Vegetace na střechách také zajišťuje lepší izolaci budovy proti slunečnímu záření, čímž významně přispívá ke snížení tepelného zatížení interiérů. Navíc se tímto způsobem podporuje biodiverzita a zlepšuje kvalita vzduchu v okolí budovy​. 

Exteriérové žaluzie 

Pro ochranu interiéru před přehříváním v letních měsících byly navrženy exteriérové žaluzie, které regulují množství přímého slunečního záření pronikajícího do budovy. Tyto žaluzie poskytují uživatelům budovy možnost flexibilně reagovat na změny počasí a zároveň snižují potřebu použití klimatizace. Tento prvek nejen zvyšuje tepelný komfort, ale také snižuje energetickou náročnost budovy, což vede k úsporám v provozu a lepší odolnosti budovy vůči změnám klimatu. 

Odpad jako surovina 

Přechod k oběhovému hospodářství je jednou z klíčových oblastí, na kterou se zaměřuje taxonomie EU. Cílem tohoto přístupu je minimalizovat vznik odpadu a maximalizovat jeho opětovné využití či recyklaci. Skvělým příkladem, jak tento princip uvést do praxe, je projekt  Revitalizace lokality Mlýnský ostrov v Bílovicích nad Svitavou. Tento projekt dokazuje, že stavební a demoliční odpady mohou být znovu použity jako cenné suroviny, což výrazně přispívá k udržitelnosti a ochraně životního prostředí. 

Odpady v oběhovém hospodářství 

V rámci projektu Revitalizace lokality Mlýnský ostrov je kladen velký důraz na zodpovědné nakládání se stavebním odpadem. Důležitým cílem projektu je recyklace nebo znovu použití minimálně 70 % stavebního odpadu. Tím se nejen výrazně snižuje množství odpadu končícího na skládkách, ale také se podporuje efektivní využívání materiálů, které jsou často zcela funkční a vhodné k dalšímu použití​. 

Tento přístup minimalizuje negativní dopady na životní prostředí, protože snižuje potřebu získávání a zpracovávání nových primárních surovin. Stavební odpad, který by jinak skončil na skládkách, je důkladně tříděn a následně použit buď přímo na stavbě, nebo recyklován pro další projekty. Tím se snižuje ekologická zátěž a projekt se stává udržitelnější​. 

Recyklace stavebního materiálu 

Jedním z příkladů, jak se stavební materiál z projektu Mlýnský ostrov znovu využívá, je recyklace betonových bloků a cihlových konstrukcí, které byly z původních objektů odstraněny během demoličních prací. Tyto materiály jsou rozdrceny a znovu využity jako stavební základ, čímž se nejen šetří prostor na skládkách, ale také se snižují náklady na nákup nových materiálů​. 

Tato strategie tedy není jen ekologická, ale i ekonomická. Recyklace a opětovné použití materiálů může významně snížit náklady na projekt, protože snižuje potřebu nákupu nových stavebních surovin. Projekt Mlýnský ostrov tímto přístupem ukazuje, že zodpovědné nakládání s odpady přináší dvojí přínos – jednak výrazně snižuje environmentální stopu projektu, a jednak přináší ekonomické výhody díky nižším nákladům na suroviny a odpady.

Šetříme vodu

Udržitelné využívání vody je jedním z hlavních cílů taxonomie EU, která klade důraz na efektivní a ekologické hospodaření s vodními zdroji. Revitalizace multifunkčního objektu Buk u Jindřichova Hradce přináší konkrétní opatření zaměřená na šetrné využívání vody. Tato opatření jsou navržena tak, aby splňovala přísné požadavky na úspory vody a zároveň zajistila komfort pro uživatele budovy. Podívejme se na klíčová opatření, která byla v projektu realizována: 

Toalety s průměrnou spotřebou pouhých 3,5 litru na spláchnutí 

Toalety instalované v budově využívají moderní technologie, které umožňují efektivní spotřebu vody při splachování. Průměrná spotřeba splachovací vody činí pouhých 3,5 litru, což je výrazně méně než u běžných zařízení. Tento nízký objem splachovací vody je dosažen kombinací malého a velkého splachování. Díky tomu se snižuje spotřeba vody, aniž by došlo k omezení funkčnosti nebo komfortu uživatelů. Toto opatření je v souladu s požadavky na šetření vodních zdrojů a zároveň snižuje provozní náklady budovy​. 

Sprchy s omezeným průtokem 8 litrů za minutu 

Dalším klíčovým opatřením pro šetření vody jsou úsporné sprchové hlavice, které omezují průtok vody na 8 litrů za minutu. Tyto sprchy jsou navrženy tak, aby poskytovaly dostatečný komfort při sprchování, přičemž spotřeba vody je výrazně snížena ve srovnání s běžnými sprchami. Omezení průtoku vody nejen šetří cenné vodní zdroje, ale také přispívá k úspoře energie potřebné k ohřevu vody. Úsporné sprchy tak nejen podporují ekologické cíle, ale také snižují náklady na provoz budovy​. 

Úsporné baterie u umyvadel s průtokem 5 litrů za minutu 

Umyvadlové baterie s průtokem pouhých 5 litrů za minutu jsou dalším opatřením pro efektivní využívání vody. Tyto baterie jsou navrženy tak, aby minimalizovaly zbytečnou spotřebu vody při běžném používání, jako je mytí rukou. Baterie využívají moderní technologie, které regulují průtok vody a zajišťují, že se voda využívá pouze v nezbytném množství. Díky těmto úsporným zařízením se dosahuje nejen výrazné úspory vody, ale také snižuje spotřeba energie potřebné k jejímu ohřevu, což je klíčové pro dosažení udržitelnosti budovy​. 

DNSH jako cesta k udržitelné budoucnosti 

Z projektů jako je multifunkční objekt Buk, revitalizace Mlýnského ostrova v Bílovicích nad Svitavou a další zmíněné příklady je zřejmé, že zásada DNSH a taxonomie EU nejsou jen abstraktními koncepty. Jsou to praktické nástroje, které vedou k reálným a měřitelným zlepšením v oblasti udržitelnosti stavebnictví. Od úspory vody přes energetickou efektivitu až po oběhové hospodářství – každý aspekt těchto projektů přispívá k ochraně životního prostředí a boji proti klimatickým změnám. Zásada DNSH tak není omezením, ale inspirací pro lepší a udržitelnější stavební praxi.