Připravte se teď

CBAM: Komplexní průvodce Mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích

Jan Závěšický, vedoucí týmu mitigace klimatické změny
Jan Závěšický
26/11/2024
  • ESG
  • LCA a uhlíková stopa
CBAM je komplexní systém uhlíkových hraničních úprav, který vyrovnává rozdíly v ceně emisí mezi zeměmi. Tento obsáhlý průvodce vás provede všemi klíčovými aspekty CBAM - od jeho důvodů a cílů po praktické detaily zavedení a fungování. Dozvíte se, jak bude CBAM postupně implementován, jak se vypočítá a uplatní uhlíková cena, a které sektory a produkty…
logictics in LCA
Obsah článku

Co je CBAM?

Letecký pohled na nákladní loď převážející kontejnery přes moře, symbolizující mezinárodní obchod a uhlíkovou stopu spojenou s dovozem zboží.
Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), neboli mechanismus pro uhlíkové vyrovnání na hranicích, je nástroj Evropské unie (EU) navržený k řešení problematiky uhlíkových emisí vložených do zboží dováženého do EU. Tento mechanismus byl vytvořen v kontextu Zelené dohody pro Evropu a legislativy Fit for 55, která má za cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. CBAM byl zaveden s cílem podpořit klimatické cíle EU, zabránit tzv. únikům uhlíku a zajistit spravedlivou konkurenci mezi evropskými a zahraničními výrobci.

Mechanismus uhlíkového cla vstoupil do své přechodné fáze v říjnu 2023. Během této fáze musí importéři zboží uvedeného v příloze nařízení hlásit uhlíkové emise spojené s jejich produkty, aniž by zatím platili finanční vyrovnání. Od roku 2026 bude CBAM plně implementován, a importéři budou povinni kupovat CBAM certifikáty odpovídající ceně uhlíku, která by byla zaplacena, kdyby bylo zboží vyrobeno v EU. Tento mechanismus pokrývá sektory s vysokou intenzitou emisí, jako jsou železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, vodík a elektřina.

CBAM je součástí širšího balíčku politik, které mají podpořit přechod na udržitelnější průmyslovou výrobu a ochranu klimatu.

Proč se CBAM zavádí?

Mechanismus reaguje na problém “úniku uhlíku,” kdy společnosti přesouvají výrobu do zemí s méně přísnými klimatickými předpisy, což vede ke zvýšení globálních emisí.

CBAM má za cíl: 


Zabránit úniku uhlíku a zajistit, aby globální klimatické úsilí nebylo podkopáno přesunem emisí mimo EU.


Podpořit dekarbonizaci průmyslových procesů v třetích zemích, což může zahrnovat přechod na obnovitelné zdroje energie a zlepšení energetické účinnosti.


Nastavit spravedlivé podmínky mezi evropskými výrobci a jejich zahraničními konkurenty, zejména v sektorech s vysokou uhlíkovou intenzitou.


CBAM rovněž motivuje třetí země k zavedení vlastních politik uhlíkového zpoplatnění a podporuje globální úsilí o snížení emisí.

Noční pohled na moderní celní stanoviště s osvětlením, symbolizující přísné kontroly dováženého zboží v rámci mechanismu CBAM

Jak CBAM funguje?

CBAM zrcadlí principy Evropského systému obchodování s emisemi (ETS), ale je zaměřen na dovozní produkty. Importéři budou povinni kupovat certifikáty na pokrytí uhlíkových emisí vložených do dováženého zboží. Cena CBAM certifikátů bude odrážet cenu povolenek na trhu ETS.

Klíčové mechanismy:

  • Zjišťování emisí: Emise spojené s výrobou zboží se rozdělují na:
    • Přímé emise: Emise vznikající přímo při výrobě zboží (např. z vytápění nebo průmyslových procesů).
    • Nepřímé emise: Emise vznikající při výrobě elektřiny nebo tepla spotřebovaného při výrobě zboží.
  • Vykazování: Importéři během přechodné fáze podávají čtvrtletní zprávy obsahující informace o typu a množství zboží, vložených emisích a zaplacených uhlíkových poplatcích v zemi původu.
  • Certifikáty: Od roku 2026 budou importéři povinni kupovat CBAM certifikáty odpovídající uhlíkovým emisím dováženého zboží. Cena certifikátů bude snížena o poplatky za uhlíkové emise zaplacené v zemi původu, pokud bude tato země uznána EU.

Koho se týká CBAM? Na co se vztahuje CBAM?

Detailní pohled na betonovou stěnu s viditelnými póry, symbolizující výrobní materiál s vysokou uhlíkovou stopou, regulovaný mechanismem CBAM.
Uhlíkové clo se vztahuje na importéry do EU, kteří dovážejí zboží z energeticky náročných sektorů, včetně:

  • Železa a oceli
  • Cementu
  • Hnojiv
  • Hliníku
  • Vodíku
  • Elektřiny

Výrobci mimo EU, jejichž produkty jsou importovány, musí poskytnout data o emisích svým evropským partnerům.


CBAM rovněž zahrnuje mechanismus, který umožňuje zohlednit zaplacené uhlíkové poplatky v zemi původu.

V jaké fázi je v současné době implementace CBAM?

CBAM byl formálně přijat Evropským parlamentem a Radou EU 10. května 2023 a vstoupil do přechodné fáze 1. října 2023. Tato přechodná fáze potrvá do konce roku 2025, během níž jsou importéři povinni čtvrtletně hlásit emise spojené s dováženým zbožím.

Časová osa zavedení CBAM

1
Přechodné období (říjen 2023 – prosinec 2025)

Během přechodné fáze, která začala 1. října 2023, importéři hlásí čtvrtletně vložené emise ve zboží dováženém do EU bez finančních povinností. Cílem je připravit systém na plný provoz od roku 2026​.

2
Plné spuštění (leden 2026)

Od ledna 2026 začnou importéři nakupovat CBAM certifikáty, které odpovídají ceně uhlíku, jako kdyby bylo zboží vyrobeno podle pravidel EU ETS. Cena bude snížena o případnou uhlíkovou daň zaplacenou v zemi původu.

3
Postupné ukončení volných povolenek (2026–2034)

Postupné snižování volných povolenek v sektorech pokrytých CBAM probíhá od roku 2026 do roku 2034. To zajistí, že CBAM pokryje emise, které nebudou těžit z volných povolenek pod EU ETS​.

4
Plná integrace (2034)

Po roce 2034 budou CBAM certifikáty plně pokrývat veškeré vložené emise dováženého zboží, čímž se systém plně sblíží s evropským ETS, zatímco volné povolenky budou zcela odstraněny

Klíčové body přechodné fáze:

  • Finanční vyrovnání: Během přechodné fáze není požadováno žádné finanční vyrovnání.
  • Vykazování: Importéři jsou povinni podávat čtvrtletní zprávy o vložených emisích prostřednictvím přechodného registru CBAM.
  • Alternativní metodiky: Do konce roku 2024 mohou být použity alternativní metodiky výkaznictví, například referenční hodnoty nebo národní metodiky.

Definitivní fáze začne v lednu 2026, kdy:

  • Importéři budou povinni nakupovat CBAM certifikáty odpovídající vypočítaným emisím.
  • Certifikáty budou zahrnovat započítané národní uhlíkové poplatky, pokud budou uznány EU.
  • Výrazně se zvýší požadavky na transparentnost a ověřování údajů.

Co přinese rok 2025:

Změny v metodice vykazování emisí: Po dvou úvodních letech přechodného období (2023 a 2024) bude od 1. ledna 2025 povinné používat pouze metodologii CBAM definovanou EU pro výpočet vložených emisí. Dříve akceptované alternativní metody či referenční hodnoty již nebudou přijatelné.

Povinné verifikace údajů: Od roku 2025 se zvýší důraz na přesnost a ověřování vykazovaných emisí. Budou implementována pravidla pro akreditaci verifikátorů, což zajistí spolehlivost údajů v CBAM zprávách.

Příprava na plné spuštění CBAM: Rok 2025 bude posledním rokem přechodného období. Poslední čtvrtletní zpráva za období říjen–prosinec 2025 bude muset být podána do 31. ledna 2026. Tento rok slouží jako finální testovací fáze před zavedením finančních povinností v roce 2026.


CBAM se zpočátku vztahuje na dovoz cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku.

Podávaní zpráv: Přechodný registr CBAM

Během přechodné fáze se vykazování emisí provádí prostřednictvím přechodného registru CBAM, který slouží k:

  • Sběru dat: Importéři zadávají údaje o dováženém zboží, jeho množství a emisích.
  • Vykazování: Zprávy musí obsahovat typ zboží (např. podle CN kódu), množství v tunách nebo megawatthodinách, vložené emise (v tunách CO2e) a případné zaplacené uhlíkové poplatky.
Důležité požadavky:
  • Importéři jsou povinni hlásit čtvrtletní data za každý import.
  • Ověřování dat není během přechodné fáze povinné, ale stane se nezbytným od roku 2026.
  • Nesplnění povinností může vést k pokutám ve výši 10–50 EUR za tunu neohlášených emisí.

Líbil se vám článek?

Nechte si zasílat další články na váš 
e-mail a buďte stále v obraze.
Newsletter formulář (footer)
Přihlášením odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů
Jan Závěšický, vedoucí týmu mitigace klimatické změny
Autor článku

Jan Závěšický

CEO společnosti ASITIS
Primárně se zabývá poradenstvím v oblasti nefinančního reportingu, hodnocení a měření uhlíkové stopy podniků, samospráv a organizací dle požadavků GHG Protocol a ISO norem, nastavením a prováděním ESG strategií, Climate Transition Action Plans a LCA.
Více o autorovi

Související témata

Související články