Hospodaření s vodou je zásadní
Stromy jsou živé organismy, stejně jako zvířata nebo lidé. Na rozdíl od nich však nemohou utéct před nepříznivými podmínkami. Vyvinuly si sice různé adaptační strategie, ale každá dřevina má své limity. Městské prostředí je extrémní a mnoho stromů je zde ve stresu. To vede k jejich vyčerpání, ztrátě vitality a často až k úhynu. Stromy ve městech proto žijí mnohem kratší dobu než ve volné přírodě.
Nedostatek vody – hlavní stresor
Jedním z nejvýznamnějších stresových faktorů pro městské stromy je nedostatek vody. Důvodů je mnoho: zhutněná půda, která nedokáže účinně absorbovat a zadržovat dešťovou vodu, nepropustné povrchy, které brání přístupu vody do půdy, nebo zasolení půdy, které brání stromům absorbovat vodu, i když je v půdě přítomna.
Tipy:
Nenechávejte psy značkovat kmeny stromů – není náhoda, že první strom v aleji často prosperuje nejméně. Stačí vám ke stromu dostavět patník s kanálkem.
Posypávejte chodníky raději pískem než solí.
Pevné povrchy dělejte propustné, aby voda mohla vsáknout ke stromům a neodtékat do kanalizace.
Jak to funguje?
Stromy potřebují vodu k transportu živin ze země do svého těla (kmen, větve, listy). Tento tok je fyzikální proces, nikoli aktivní činnost stromu – nemají svaly ani pumpy.
Voda proudí vzhůru díky rozdílu mezi vlhkostí v půdě (více vody) a vzduchu (méně vody). Čím sušší je vzduch (a tedy horko), tím silnější je síla, která vytahuje vodu ze stromu.
Po vstřebání vody a živin strom vodu vypařuje skrze mikroskopické otvory v listech (stomata). Tento proces ochlazuje povrch listů, protože k odpaření je potřeba energie, která se odebírá z okolí listu. Takto strom ochlazuje své okolí.
Stomata zároveň umožňují vstřebávání uhlíku, díky čemuž strom roste.
Co když není v půdě dost vody?
Strom to pozná a uzavře stomata, aby si zachoval zbylou vodu. Tím se ale přeruší nejen odpařování vody, ale i příjem uhlíku a distribuce živin. Strom přestává plnit své funkce:
přestane ochlazovat,
přestane zachytávat uhlík,
přestane čistit vzduch,
může ztratit estetickou hodnotu (popálené listy).
Během horkých letních dnů proto nezapomeňte: zavlažujte své stromy.
Ekosystémové služby městské zeleně
Městská zeleň poskytuje širokou škálu ekosystémových služeb. Nejčastěji zmiňované jsou:
- ochlazování prostředí,
- zadržování uhlíku,
- podpora biodiverzity,
- estetická a rekreační funkce,
- zachytávání prachu a znečišťujících látek,
- ochrana proti povodním.
Aby mohla zeleň tyto funkce plnit, musí být zdravá, mít dostatek živin a především vody.
Co je to cíl 3-30-300?
O pravidlu 3-30-300 se v souvislosti se zazeleňováním měst hodně mluví, a přitom je fascinujícím způsobem jednoduché:
Bez chytrého plánování a zelené architektury brzy nezůstanou žádné stromy, které by poskytovaly základní ekosystémové služby obyvatelům měst. A protože vše souvisí se vším, snaha o dosažení pravidla 3-30-300 přináší také mnoho dalších přínosů.
3 stromy
Každý by měl ze svého domova, pracoviště nebo školy vidět alespoň 3 velké stromy.
Pohled na zeleň vede ke krátkodobému zotavení ze stresu nebo psychické únavy, rychlejšímu
fyzickému zotavení z nemoci a dlouhodobému celkovému zlepšení zdravotního stavu a
pohody.
30 % stromového pokryvu (korunami stromů)
Každá čtvrť by měla být pokryta minimálně 30 % stromů. Výzkumy ukazují pozitivní vliv zeleně a stromového pokryvu na vývoj v raném dětství i na veřejné zdraví. Život v zelenějším prostředí je spojován s lepším duševním zdravím, nižší úmrtností a lepší kvalitou spánku.
300 metrů ke kvalitní zeleni (parku)
Každý by měl mít do 300 metrů ke kvalitnímu zelenému prostoru. Blízkost zeleně pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním a cukrovce. Snadná dostupnost zvyšuje frekvenci jejího využívání. WHO doporučuje maximální vzdálenost 300 m k nejbližšímu zelenému prostoru o velikosti alespoň jednoho hektaru, protože podporuje pohyb a má pozitivní dopady na fyzické i duševní zdraví.
Stáhněte si průvodce pravidlem 3-30-300
