Přírodě blízká řešení pro zdraví obyvatel, příznivější klima i spravedlivější městské prostředí
Přírodě blízká řešení (Nature-based Solutions, NbS) využívají přirozené ekosystémy k řešení společenských výzev – od adaptace na klimatickou změnu až po podporu sociální spravedlnosti. Na rozdíl od tradiční ochrany přírody NbS aktivně pracují s přírodními prvky tak, aby přinášely konkrétní užitek lidem ve městech. Například obnova mokřadů může zmírnit riziko povodní a zároveň podpořit biodiverzitu, zatímco stromy ve městech ochlazují okolí, zlepšují kvalitu ovzduší a přispívají k duševní pohodě obyvatel.
NbS získávají stále větší význam – města po celém světě hledají zelená, udržitelná řešení, jak čelit dopadům klimatické krize. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) hrají NbS klíčovou roli při snižování emisí skleníkových plynů, zadržování vody i posilování biologické rozmanitosti. Umožňují totiž městům reagovat na problémy, jako je znečištěné ovzduší, nedostatek zeleně a efekt městského tepelného ostrova – jev, kdy jsou určité části města výrazně teplejší než jejich okolí.
Pravidlo 3-30-300
Pravidlo 3-30-300 nabízí jednoduchý přístup k analýze, plánování a rozvoji městských zelených ploch. Tento koncept, vytvořený odborníkem na městské lesnictví Cecilem Konijnendijkem, navrhuje:
- Tři stromy: Každý obyvatel by měl vidět ze svého domova alespoň tři stromy.
- Třicet procent pokrytí korunami: Každá čtvrť by měla mít alespoň 30% pokrytí korunami stromů.
- Tři sta metrů k zeleni: Park nebo zelená plocha by měla být v dosahu 300 metrů od každého bydliště.
„Pravidlo 3-30-300 poskytuje hmatatelný rámec pro začlenění zeleně do městského prostředí. Tím, že zajistíme, aby obyvatelé viděli na stromy, měli dostatečné pokrytí korunami a žili v krátké vzdálenosti od zelených ploch, vytvoříme městskou krajinu, která podporuje duševní pohodu, eliminuje rozšiřující se tepelné ostrovy a zvyšuje celkovou odolnost obcí. Nesmíme však zapomenout ani na estetickou hodnotu, kterou zeleň městům přináší – vytváří místa, která jsou nejen funkční, ale i krásná a příjemná k pobytu.“
Obecná doporučení pro městskou zeleň
Zavádění nové zeleně v hustě zastavěných městských oblastech je výzvou, ale klíčové pro zajištění širokého spektra ekosystémových služeb – od ochlazovacích funkcí přes podporu zdraví až po estetiku.
Pokud to prostor dovolí, ideální je výsadba stromů s širokou korunou (např. lípy, javory), které poskytují stín a snižují efekt tepelného ostrova. V místech bez horizontálního prostoru lze využít zelené fasády, popínavé rostliny či vertikální systémy, které zlepšují izolaci a snižují náklady na chlazení. Zelené střechy mohou sloužit pro hospodaření s dešťovou vodou, zlepšení mikroklimatu i podporu biodiverzity, vyžadují však odpovídající konstrukční nosnost a zavlažování. Důležitým doplňkem jsou mikroparky a městské lesíky v prolukách, na parkovištích či širokých chodnících, ideálně s různorodými původními druhy. Klíčovou roli hraje také podpora soukromých majitelů skrze granty na obnovu zahrad, výsadbu stromů nebo zpřístupnění vnitrobloků. Pro to, aby zeleň mohla plnit své funkce, musí být zdravá – potřebuje zejména dostatek vody. Stromy nemohou uniknout nepříznivým podmínkám, proto je třeba zamezit zasolování půdy (např. používáním písku místo soli), zvolit propustné povrchy a zajistit vsakování dešťové vody. Bez vody strom uzavře své průduchy, přestane růst i chladit okolí, ztrácí estetickou hodnotu a nakonec může uhynout. Proto nezapomínejme – i městská zeleň potřebuje péči a zálivku, zvláště v horkých dnech.
UpGreen: hodnocení zeleně založené na datech
UpGreen vypočítává
- chladící efekt zeleně
- sekvestraci CO2
- stav produktivity a stresu stromů
- velikost městských tepelných ostrovů
Výstupy UpGreenu zjednoduší a zefektivní práci politikům, oddělením životního prostředí, územního plánování, krajinným architektům. Výstupy zároveň povedou ke kvalitnějšímu a odolnějšímu životnímu prostředí ve městech.
