Mělník má detailní mapy, které znázorňují zranitelnost města vůči změně klimatu. Pomocí analýzy dat z družicových snímků popisují zeleň, vlhkost povrchu nebo teplotu v území, a zobrazují rozmístění citlivých skupin obyvatelstva. Každý občan města se tak může podívat z různých pohledů na svoji ulici, okolí kanceláře nebo oblíbené náměstí. Mapy jsou součástí právě připravované Adaptační strategie na změnu klimatu pro město Mělník.
Která místa ve městě jsou nejvíce zranitelná vůči vlnám horka? Kde žije nejvíce ohrožené populace? Kde je naopak díky vegetaci i v létě příjemný chládek? Jak se Mělník může nejlépe připravit na klimatickou změnu?
Na tyto otázky pomáhá odpovídat jedenáct map obsahujících analýzy časových řad družicových snímků města Mělníka. Výsledné mapy popisují rozložení zeleně, vlhkosti povrchu nebo teploty území. Klimatické modely předpovídají změny teplot a očekávané zvýšení výskytu takzvaných vln horka. Pro stanovení zranitelnosti území se využívají i data o bydlišti nejvíce ohrožených skupin obyvatel (seniorů, dětí a nemocných v lékařských pobytových zařízeních). Na mapách tak každý občan města může prozkoumat, jak je na tom z různých pohledů jeho ulice, okolí kanceláře nebo oblíbené náměstí.
Povodně příliš nehrozí, problémem bude horko
Získaná data a mapy samotné využívají experti pro tvorbu Adaptační strategie pro město Mělník. Cílem tohoto důležitého strategického dokumentu je, aby se ve městě žilo příjemně a bezpečně i přes negativní změny, které nás čekají kvůli změně klimatu.
Podobu adaptační strategie ovlivňují i občané Mělníka, a to díky veřejným projednáním. Na konci minulého roku sdíleli studenti Gymnázia Jana Palacha a účastníci Dne města Mělníka své zkušenosti ze života ve městě a navrhovali konkrétní projekty, které by na jeho území ocenili. Tvorba Adaptační strategie pro město Mělník právě vrcholí.
Jasné klimatické priority i financování projektů
3 mil. Kč
Adaptační strategie je koncepční dokument, který díky analýze zranitelnosti (pomocí sektorové analýzy, družicových dat a anketního šetření) pomáhá lépe pochopit důsledky klimatické změny pro město a jeho obyvatele. Mapuje také potenciál opatření pro adaptaci (přizpůsobení se dopadům klimatické změny) a mitigaci (snížení příspěvku města ke klimatické změně).
Věděli jste že…
Adaptační strategie na změnu klimatu pro město Mělník bude obsahovat návrh projektů, které budou podle odborníků pro město prioritní, a poradí i to, jak je co nejlépe implementovat a odkud na ně získat peníze. S dokumentem bude Mělník moci pracovat při plánování investičních projektů města, úprav územního plánu a samosprávě území.
Projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.
Často se nás ptáte…
Co je Scope 3?
Scope 3 (Nepřímé emise z hodnotového řetězce) zahrnuje veškeré emise skleníkových plynů, které jsou spojeny s činnostmi organizace, ale nejsou pod její přímou kontrolou. Tyto emise jsou často nejnáročnější na měření a vykazování, protože pokrývají širokou škálu činností v hodnotovém řetězci organizace, které zahrnují i externí faktory a vztahy s třetími stranami.
Mezi hlavní oblasti Scope 3 emisí patří:
- Služební cesty – Emise spojené s cestováním zaměstnanců za pracovními účely, ať už jde o lety, automobilové cesty nebo veřejnou dopravu. Tato kategorie zahrnuje emise z transportu, který není přímo pod kontrolou organizace, ale je součástí jejích operací.
- Výroba a přeprava materiálů a produktů – Emise vznikající v rámci dodavatelského řetězce, tedy při výrobě, přepravě a distribuci materiálů a produktů, které organizace nakupuje. Zahrnuje to i emise z dopravy, skladování a výroby, které jsou mimo přímou kontrolu organizace, ale mají přímý dopad na její celkový environmentální dopad.
- Odpady – Emise spojené s nakládáním s odpady, které organizace produkuje, jak při jejich spalování, tak při skládkování nebo jiných formách zpracování. I když organizace přímo neřídí zpracování odpadu, má vliv na jeho vznik a zpracování.
- Investice – Emise související s finančními investicemi organizace, například investice do firem nebo projektů, které mají vysoké emise, jako jsou investice do fosilních paliv nebo jiných emisních aktivit. Tyto emise jsou nepřímo spojeny s činnostmi organizace, ale stále mají vliv na její ekologický dopad.
Výpočet a vykazování Scope 3 emisí je složitý proces, protože vyžaduje sběr dat z různých částí hodnotového řetězce, které nejsou vždy snadno dostupné nebo kontrolovatelné. Tento druh emisí tvoří často největší podíl na celkových emisích organizace, ale jejich měření může být náročné a vyžaduje spolupráci s dodavateli a dalšími partnery. Vykazování Scope 3 emisí bývá méně detailní než u Scope 1 a 2, protože zahrnuje řadu externích faktorů, které jsou mimo přímou kontrolu organizace.
Kdo provádí SEA a kdo vydává stanovisko SEA?
Strategické hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) obvykle provádí příslušný orgán veřejné správy nebo nezávislí odborníci na životní prostředí, kteří jsou pověřeni vypracováním hodnocení. Tento proces zahrnuje několik klíčových účastníků:
1. Příslušný orgán veřejné správy – Obvykle je to ministerstvo životního prostředí nebo jiný státní orgán odpovědný za ochranu životního prostředí. Tento orgán je zodpovědný za koordinaci procesu SEA a za zajištění, že hodnocení bude provedeno v souladu s platnou legislativou a že budou zohledněny všechny relevantní environmentální aspekty.
2. Odborníci na životní prostředí – hodnocení SEA provádí externími odborníky nebo poradenskými firmami specializovanými na environmentální hodnocení. Tito odborníci mohou připravit podklady pro hodnocení, včetně analýzy dopadů na životní prostředí, hodnocení alternativních řešení a návrhu opatření na minimalizaci negativních dopadů.
3. Navrhovatelé plánu nebo programu – Subjekt, který navrhuje plán, program nebo politiku (například vláda, místní samospráva nebo jiné veřejné instituce), je odpovědný za předložení návrhu a spolupráci při provádění SEA. Tento subjekt musí poskytnout všechny relevantní informace, které jsou potřebné pro hodnocení.
4. Veřejnost a zúčastněné strany – V průběhu procesu SEA je zajištěna účast veřejnosti, což znamená, že obyvatelé, neziskové organizace a další zúčastněné strany mohou vyjádřit své názory a připomínky k navrhovanému plánu nebo programu a jeho environmentálním dopadům. Tyto názory mohou ovlivnit výsledky hodnocení.
Celý proces SEA je tedy společnou prací veřejných institucí, odborníků a veřejnosti, jejímž cílem je zajistit, aby rozhodnutí týkající se plánů a politik byla v souladu s principy udržitelného rozvoje a minimalizovala negativní dopady na životní prostředí.
Kdy se dělá SEA? Kdy je potřeba SEA?
SEA (Strategické hodnocení vlivů na životní prostředí) je potřeba provést v případě, kdy veřejné instituce navrhují plány, programy nebo politiky, které mohou mít významný vliv na životní prostředí. SEA se provádí v rané fázi rozhodovacího procesu, než dojde k definitivnímu schválení těchto dokumentů. Podle evropské legislativy a národních předpisů je SEA povinné pro určité typy plánů a programů, které mohou ovlivnit životní prostředí.
Konkrétně se SEA provádí v těchto situacích:
1. Při přípravě nových politik, plánů nebo programů, které mohou mít dopad na životní prostředí (např. územní plánování, energetické politiky, dopravní strategie, zemědělské a lesnické programy, plány na ochranu přírody).
2. Při změnách stávajících plánů a programů, pokud mohou mít vliv na životní prostředí. Například aktualizace regionálních nebo národních rozvojových plánů nebo změny v územních plánech, které mohou mít vliv na přírodní prostředí.
3. V případě velkých infrastrukturních projektů, které jsou součástí širšího plánu nebo programu (např. stavba dálnic, výstavba nových energetických zdrojů).
4. Při návrhu nových legislativních opatření, která mohou ovlivnit životní prostředí, například v oblasti ochrany přírody, klimatické politiky, a dalších oblastí spojených s udržitelným rozvojem.
SEA pomáhá zajistit, že environmentální aspekty jsou zohledněny už ve fázi plánování, což umožňuje vyvarovat se negativních dopadů na ekosystémy, biodiverzitu a zdraví obyvatel. Zároveň umožňuje veřejnosti a zainteresovaným stranám podílet se na rozhodovacím procesu a vyjadřovat své názory na navrhované plány.
