Nadcházející OPŽP dotační výzva 85: Podpora zpracování studií a plánů pro zelenou infrastrukturu

S blížícím se otevřením 85. výzvy zaměřené na zpracování studií a plánů, včetně studií systému sídelní zeleně, územních studií krajiny a plánů územního systému ekologické stability (ÚSES), přichází skvělá příležitost pro obce a kraje k adaptaci na klimatické změny.

V dnešní době, kdy se klimatická změna stává stále viditelnější, nabývá na významu strategický přístup k ochraně našich krajin. OPŽP dotační výzva 85 si klade za úkol podporovat přizpůsobení se změně klimatu a prevenci rizik katastrof prostřednictvím ekosystémových přístupů.

Soustředí se na opatření, která pomohou vytvořit dlouhodobou ekologickou stabilitu krajiny a zajistit její odolnost. Jde především o přípravu na povodně, období sucha nebo intenzivní vlny veder, které se v posledních letech stávají běžnější součástí našeho klimatu.

Podporované aktivity:

• Zpracování plánů územního systému ekologické stability: ÚSES (mimo území CHKO a NP)
• Studie systému sídelní zeleně (SSZ)
• Územní studie krajiny (ÚSK)

Územní studie krajiny: nástroj pro adaptaci a ochranu přírody

Územní studie krajiny slouží jako odborný podklad pro pořizování územně plánovací dokumentace a rozhodování v území, přičemž se zaměřují na komplexní zlepšení funkcí krajiny. Jejich hlavním cílem je navrhnout konkrétní opatření k zajištění funkcí krajiny, ochraně jejích hodnot, řešení identifikovaných problémů a předcházení budoucím rizikům. ÚSK tak představují most mezi teoretickým poznáním krajinných procesů a jejich praktickou aplikací v územním plánování.

Přínosy územní studie krajiny

Velkým přínosem územních studií krajiny je jejich komplexní přístup k řešení krajinných problémů. Zabývají se současně vodním režimem krajiny, kvalitou zemědělských půd, ekologickou stabilitou a biodiverzitou, ale také krajinným rázem, rekreačními funkcemi a prostupností krajiny pro různé uživatele. Tento holistický pohled umožňuje navrhnout opatření, která jsou často polyfunkční – například průleh nejen podporuje retenci vody a působí proti erozi, ale současně člení krajinu na menší celky, což pozitivně ovlivňuje biodiverzitu i krajinný ráz. Díky tomu mohou být navržená řešení ekonomičtější a efektivnější než izolované návrhy.

Implementační potenciál ÚSK napříč různými sektory veřejné zprávy

Klíčovou výhodou ÚSK je také jejich implementační potenciál napříč různými sektory veřejné správy. Orgány územního plánování je využívají při aktualizaci územně analytických podkladů a zadání územních plánů, orgány ochrany přírody při ochraně krajinných hodnot a rozhodování v území, pozemkové úřady při realizaci pozemkových úprav a obce při přípravě vlastních rozvojových dokumentů. Důležitou roli hrají průběžné konzultace s obcemi, veřejností a dotčenými orgány, které nejen zlepšují kvalitu výsledného řešení, ale také vytvářejí základ pro budoucí spolupráci při realizaci navržených opatření.

„V naší praxi vidíme, že největší síla ÚSK spočívá v tom, že nepřináší izolovaná řešení jednotlivých problémů, ale hledá synergické efekty. Když navrhujeme například protierozní opatření, současně řešíme zadržování vody v krajině, podporu biodiverzity i zlepšení krajinného rázu. Klíčové jsou pro nás konzultace s místními aktéry už od samotného začátku.“

Eva Birgusová

ASITIS.cz

Studie systému sídelní zeleně – investice do odolné budoucnosti obce

Studie systému sídelní zeleně (SSZ) je koncepční dokument, který obcím umožňuje systematicky přistupovat k rozvoji a péči o zeleň v zastavěném území jako k funkčně a prostorově spojitému systému zahrnujícímu veřejnou, vyhrazenou i soukromou zeleň. Na základě důkladného zhodnocení aktuálního stavu všech ploch sídelní zeleně dokument formuluje principy pro vytvoření odolného sídelního prostředí a slouží současně jako odborný podklad pro územní plánování i strategický nástroj pro systémovou péči o multifunkční sídelní zeleň. Obce tak získávají konkrétní doporučení pro zlepšení stavu jednotlivých ploch zeleně, návrh optimálního prostorového uspořádání a především komplexní strategii pro zvýšení odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím opatření pro udržitelné hospodaření se srážkovou vodou.

Stáhněte si představení pravidla 3-30-300

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) představuje promyšlenou síť přírodních a přírodě blízkých prvků, které jsou vzájemně propojené a společně zajišťují stabilitu krajiny. Jeho hlavním smyslem je udržovat a zvyšovat ekologickou rovnováhu v území – tedy schopnost krajiny odolávat negativním vlivům, jako je eroze, ztráta biodiverzity či důsledky klimatických změn. Výhodou ÚSES je, že chrání a obnovuje přirozené ekologické procesy, podporuje migrační prostupnost pro živočichy i rostliny a zároveň zlepšuje kvalitu prostředí pro lidi. Správně navržený ÚSES dokáže propojit cenné přírodní lokality do funkčního celku, který funguje jako zelená kostra krajiny, poskytující prostor pro rekreaci, zachování kulturních hodnot i udržitelné hospodaření.

Závěrem

S otevřením 85. výzvy OPŽP se otevírá jedinečná příležitost pro obce a kraje aktivně se připravit na výzvy klimatické změny prostřednictvím promyšlené strategie územního plánování.

Zpracování územních studií krajiny, studií systému sídelní zeleně a plánů ÚSES představuje investici, která přinese dlouhodobé benefity nejen pro životní prostředí, ale i pro kvalitu života obyvatel a ekonomickou stabilitu regionů.

Územní studie krajiny (ÚSK) – Její výhody a příklady dobré praxe

• Ekologie
• Regionální rozvoj
• Územní plánování

Hana Trávníčková