Sesuvy

Svahové nestability vznikají při porušení stability svahu působením gravitace a jejich důsledkem je svahový
proces doprovázený pohybem hmot po svahu dolů. Jedná se o geodynamický proces přirozeně probíhající
v přírodním prostředí, ale je často urychlován aktivitami člověka. Nejčastěji jsou podmíněny
antropogenními zásahy do stability svahu např. komunikačními zářezy, těžbou surovin nebo změnou
vodního režimu.
Mezi laickou veřejností je obecně pro různorodé svahové nestability a jejich projevy používán termín
„sesuv“, který je však pouze jednou z mnoha výsledných forem svahových pohybů. V našich podmínkách
jsou velmi často impulsem a spouštěcím mechanismem sesuvů extrémní srážkové úhrny a urychlené tání
sněhové pokrývky je častější i v důsledku probíhající klimatické změny. Významná je aktivace sesuvů po
povodňových událostech, kdy se díky častějším a intenzivnějším povodním zvyšuje i riziko sesuvů půd,
podpořené nedostatečným vegetačním pokryvem v rámci celého roku.
Svahové pohyby projevující se nejčastěji v podobě sesuvů nebo řícení skal představují v poměrně hustě
osídlené a kulturní krajině významné přírodní ohrožení, neboť mohou způsobit značné škody na
soukromém i veřejném majetku a infrastruktuře. Ve výjimečných případech může dojít i k ohrožení zdraví
či života osob.
Česká republika patří vzhledem ke své pestré geologické stavbě a hustému osídlení mezi země s vysokým
výskytem a ohrožením svahovými nestabilitami a současně se řadí mezi země s dlouholetou tradicí
dokumentace a klasifikace tohoto rizikového jevu, které jsou nezbytné pro prevenci i pro likvidaci
případných následků svahových nestabilit. Sesuvy se v ČR vyskytují ve třech hlavních regionech – v
Českém středohoří, v České křídové tabuli (tedy v pískovcových skalních městech) a v Karpatech, v pásu
podél hranic se Slovenskem.