Územní studie krajiny (ÚSK) je odborný komplexní dokument umožňující koncepční víceoborový přístup k řešení krajiny a jejích funkcí. ÚSK se zabývá jak volnou krajinou, tak sídly a vzájemnými vztahy sídel a volné krajiny. Cílem návrhu ÚSK je vytvoření předpokladů pro existenci zdravé a odolné krajiny, návrh opatření sloužících k předcházení a odstraňování následků nevhodného hospodaření v krajině a k adaptaci na negativní projevy změny klimatu (např. povodně, přívalové srážky, sucho či vlny veder). Řešeným územím je vždy celý správní obvod obce s rozšířenou působností.
Hlavní přínosy ÚSK
Podklad pro plánovací a rozhodovací činnost v krajině a pro stanovení koncepce uspořádání krajiny v územních plánech, případně pro změny již vydaných územních plánů a pro návrh a realizaci konkrétních pozitivních zásahů v krajině zejména prostřednictvím pozemkových úprav.
Doplnění a upřesnění územně analytických podkladů obcí ve správním území ORP o problémy v krajině a návrhy jejich řešení.
Koncepční přístup k řešení krajiny – umožňuje dlouhodobé plánování a efektivní koordinaci různých záměrů v území, jako jsou výstavba, infrastruktura nebo ochrana přírody.
Příprava pro konkrétní projekty – poskytuje podklady a konkrétní doporučení pro potřeby územního plánování, pozemkové úpravy, lesnictví, zemědělství nebo výstavbu infrastruktury.
Ochrana krajinného rázu – studie identifikuje a chrání hodnotné krajinné prvky, historické a přírodní dominanty, které jsou klíčové pro ochranu krajinného rázu a jeho estetické hodnoty, ale také pro zachování ekologické stability území.
Adaptace na změnu klimatu – ÚSK navrhuje opatření, která pomáhají krajinu přizpůsobit extrémním dopadům vyplývajícím ze změny klimatu, např. opatření k optimalizaci vodního režimu (včetně ochrany před povodněmi a suchem, opatření pro efektivní hospodaření s vodními zdroji, zajištění retence vody v krajině), k ochraně obhospodařované půdy a ekosystémů a k podpoře biodiverzity.
Zlepšení vztahu mezi sídly a krajinou – ÚSK pomáhá propojit sídla s okolní krajinou, usměrňuje rozvoj sídel, navrhuje např. opatření na ochranu stabilizovaného rozhraní (především neexpandovat se zastavitelnými plochami za toto stabilizované rozhraní, případně udržet charakter jeho zástavby), návrhy krajinných horizontů k ozelenění, rozhraní sídla a volné krajiny k ozelenění aj.
Zlepšení prostupnosti krajiny – ÚSK podporuje realizaci tras pro pěší i cyklisty, územních systémů ekologické stability, migračních koridorů pro zvěř apod.
Možnosti financování ÚSK
Často se nás ptáte…
Máme územní plán, k čemu potřebujeme i ÚSK? Jaké jsou výhody ÚSK oproti územnímu plánu?
Řešení krajiny v Územní studii krajiny (ÚSK) je především mnohem komplexnější a podrobnější než řešení krajiny v územních plánech. Důvodem pro jejich zpracování a jejich hlavním cílem je stanovení koncepce uspořádání krajiny v územních plánech, což je velmi přínosné nejen jako podklad pro územní plán nebo jeho změnu, ale také jako podrobnější podklad pro plánování konkrétních projektů v krajině. ÚSK obsahuje návrhy na doplnění jevů do Územně analytických podkladů (ÚAP) (hlavním uživatelem je ORP), správně formulované a odůvodněné podklady pro zadání územních plánů (uživatel obce) a návrhy pro aktualizaci nadřazené dokumentace (uživatel kraj).
Podílí se na ní řada autorizovaných odborníků a zaměřuje se např. na ochranu krajinného rázu, ekologickou stabilitu území, biodiverzitu, vodní režim, ochranu zemědělské půdy, rekreaci, prostupnost území apod. Umožňuje lepší koordinaci různých záměrů v krajině, jako jsou zemědělství, lesnictví, ochrana přírody, infrastruktura a rekreace. Díky tomu, že ÚSK zahrnuje opatření pro adaptaci krajiny na klimatické změny, navrhuje opatření např. proti povodním, suchu a erozi a tím přispívá k dlouhodobé odolnosti krajiny vůči ekologickým rizikům.
Jak vypadají karty obcí v Územní studii krajiny (ÚSK)?
Každá karta obce obsahuje detailní popis:
- urbanizace, sídla, krajiny
- vodního režimu krajiny, retence vody v území, ohrožení povodněmi
- ohrožení erozí
- ochrany přírody a biodiverzity
- územní ekologické stability
- lesnictví
- prostupnosti krajiny
- rekreace a turistického ruchu
- těžby nerostných surovin, sesuvných a poddolovaných území
- brownfields v extravilánu, znečištění a kontaminace
Jaké máme možnosti financování Územní studie krajiny?
Dle 11. výzvy SC 1.3 Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je možné financovat územní studie krajiny (ÚSK) v rámci podaktivity 1.3.2.1.2 Zpracování územní studie krajiny. Tento program je zaměřen na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizika katastrof a zvyšování odolnosti vůči těmto rizikům s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům, což zahrnuje i ochranu přírody a krajiny.
Podmínky financování:
- Typ žadatelů: Obce s rozšířenou působností (ORP) zabývající se územním rozvojem.
- Podporované aktivity:
- Zpracování územních studií krajiny, které mohou zahrnovat například návrhy na zlepšení krajinné struktury, ochranu krajinného rázu a ekologické stability.
- Zpracování dalších studií a plánů, jako je systém sídelní zeleně a plán územního systému ekologické stability (ÚSES).
- Lokalita: Celá Česká republika.
- Alokace: Celková alokace pro tuto výzvu je 100 milionů Kč.
- Termíny: Podání žádostí probíhá od 5. 11. 2024 do 30. 4. 2025.
- Nezbytné podmínky: Projekty, které již byly financovány v rámci OPŽP 2014-2020, nejsou způsobilé pro opětovné financování, pokud se žadatel zavázal k plnění cílů podpory v období udržitelnosti.
Cíle a zaměření výzvy:
- Podporuje plány a studie, které pomohou obcím přizpůsobit se klimatickým změnám, jako jsou například studie krajiny, které se zaměřují na ochranu krajinného rázu a adaptaci krajiny na změny klimatu.
- Cílem je podpořit ekosystémové přístupy ke zlepšení resilience krajiny vůči klimatickým změnám a rizikům, jako jsou povodně, sucho, nebo vlny veder.
Financování pro ÚSK:
Pokud tedy vaše územní studie krajiny spadá do výše uvedených podporovaných aktivit a splňuje podmínky specifikované v příručce AOPK ČR, může být financována prostřednictvím této výzvy. Doporučujeme prozkoumat konkrétní detaily a podmínky způsobilosti výdajů v Příručce AOPK ČR, kde najdete podrobnosti o konkrétních požadavcích pro podání žádosti.
Termín realizace:
Nejzazší datum pro ukončení fyzické a finanční realizace operace je 31. 12. 2029, což dává dostatek času pro realizaci projektů spojených s územními studiemi krajiny.
Pokud máte konkrétní otázky ohledně vyplnění žádosti nebo dalších podmínek, mohu se pokusit odpovědět na základě dalších informací nebo dokumentů.
Máme studii krajinného rázu, proč máme mít i ÚSK?
Územní studie krajiny (ÚSK) je územně plánovacím podkladem dle § 61 písm. a)a § 67 nového stavebního zákona a je podkladem pro plánovací a rozhodovací činnost v území, studie hodnocení krajinného rázu je především odborným podkladem, který umožní efektivní vykonávání státní správy podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
ÚSK poskytuje širší pohled na krajinu, je komplexní, multioborová, zaměřuje se na ekologické, přírodní a kulturní aspekty, na ochranu ekologické stability, biodiverzity, adaptaci na změny klimatu, zatímco studie KR se soustředí pouze na estetickou a vizuální hodnotu krajiny.
ÚSK také umožňuje koordinaci různých záměrů v krajině (zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, rekreace, infrastruktura), čímž přispívá ke komplexnímu plánování. Na rozdíl od toho studie KR nezahrnuje širší ekologické souvislosti.
Příklady dobré praxe
ORP Roudnice nad Labem
1.) Ohrožení erozí – realizace zatravňovacího pásu (Židovice)
V obci Židovice bylo identifikováno erozní ohrožení na několika plochách orné půdy, především nad zástavbou, kde dochází ke střednímu až silnému eroznímu ohrožení. Na základě této analýzy byla v rámci Územní studie krajiny (ÚSK) navržena konkrétní opatření k omezení eroze
a zlepšení ekologické stability. ÚSK doporučuje především zpomalit odtok vody a zachovat zatravnění na postižených plochách, čímž se sníží riziko vodní eroze. K tomu se přidává aplikace půdoochranných opatření, včetně vyloučení širokořádkových plodin z osevu na kritických pozemcích, a to i s využitím moderních agrotechnologií jako strip-till.
V jihozápadní části obce, kterou postihuje větrná eroze, byly navrženy travnaté pásy, polní cesty, meze a větrolamy, které pomohou zpomalit nebo přerušit odtok
a ochránit tak krajinu před dalším poškozením. Pro toto území územní plán konkrétní opatření proti vodní ani větrné erozi nenavrhoval.
2.) Kleneč – Realizace biokoridoru
3.) Mnetěš – Vysázená nová alej podél cesty do Loucké
ORP Pardubice
1.) Černá u Bohdanče – realizace stromořadí
2.) Chýšť – výsadba stromů
